VŠE o... významu slov a čísel

Dominantou současné komunikace se stávají čísla a data. Stávají se konkurentem slov. A abychom svým číslům a datovým souborům dali větší vážnost, říkáme jim „tvrdá data“. Stranou tak patrně mají zůstat tzv. měkká data. Faktem je, že slova pak zůstávají stranou, protože „čísla jasně promluvila“. Dá se k tomu ještě něco říct? Jistěže – a to právě pomocí vhodných slov. Upřednostňování čísel, tabulek, grafů, statistik je na úkor slov o psychologických, filozofických, společenských, kulturních a dějinných souvislostech. Naše společnost je totiž vybudována na významu slov, textu ústavy a zákona – a na jejich výkladu. Ke komunikaci potřebujeme slova, která mají svůj nezaměnitelný význam.

Slova totiž kromě mnoha jiného sdělují i význam těch čísel, dat, tabulek a statistik. Teprve slovy můžeme pochopit samotná čísla. Myšlení ve slovních kategoriích umožnuje identifikovat klíčová čísla a jejich význam. Z čísel musíme umět vyčíst klíčové faktory studie. Připomeňme, že nositelé Nobelových cen za ekonomii uměli objasnit význam čísel pomocí slov a vyjádřit zdůvodnění slovním popisem. Vzpomeňme zakladatele moderní ekonomie Adama Smithe, který učil o smyslu práce, Friedricha Augusta von Hayeka, zabývajícího se společenským řádem, Gunnara Myrdala a jeho nabádání k nutnosti identifikovat podstatná data, umět je popsat, interpretovat a vyhodnocovat v kontextu, argumentovat, vysvětlovat, zdůvodnit ekonomické výzkumy v rámci společenského vývoje.

Samotné shromáždění a prezentace dat jsou podle něj „nevědecké a zbytečné“, protože ať je shromažďuje a prezentuje kdokoliv, vždy tak činí s určitým cílem, záměrem, filozofií a v rámci určitého hodnotového systému. Podobných autorů je v ekonomii a sesterských sociálních vědách celá řada. Ti poslední laureáti za ekonomii, např. Michael Kremer, Paul Michael Romer, se zaměřili na sociální otázky. Nikoliv na izolované zvyšování zisku. Hledali cesty ke snižování chudoby, vzdělávání a zdraví obyvatel. Ano, Kremerova práce byla dokonce označena jako vizionářská. To znamená, že nebyl vyznamenán jen za kumulaci empirických dat a jejich prezentaci. Paul Michael Romer, jakož i výše jmenovaní se projevili jako tvůrčí vědci, kteří nastínili využití hospodářské síly k vytváření nových ekonomických příležitostí, zvláště v rozvojovém světě.

Jejich cílem byla systémová sociální reforma. Další a další laureáti se poslední léta soustřeďují na slova jako na nástroj pro vyjádření komplexních společenských jevů, podmínek lidského myšlení, chování a rozhodování. Díky své zodpovědnosti se ptají po důsledcích nejen pro „tuto chvíli“, dnes, zítra, ale pro budoucí generace. Odpoutávají se od samotného realismu, spekulativního racionalismu momentální zkušenosti, subjektivních emocí, které by se daly okamžitě využít v ovládání společenských a ekonomických skupin či zákazníků. Vracejí se k významu slov, předložek, spojek, syntaxe, textu, podtextu a kontextu. Teprve v tomto poctivém prostředí, kdy nebudeme relativizovat významy slov, můžeme opět nalézt jejich pravé významy ve větách, odstavcích, článcích a knihách. Pak najdeme jistě i vhodné aplikace pro lidskou společnost. Pro vzdělávací systém je to připomenutí tisíciletých zásad, které musíme stále aktualizovat a uplatňovat.