„Nejsem želé“ Petříčkovi nepomohlo, Hamáček vyhrál. Z oranžové lodi ČSSD není vidět už ani stěžeň

Staré úsloví říká, že někdy nezbývá než pokračovat v započatém omylu. Delegáti sjezdu ČSSD se podle něj zařídili a předsedou zvolili znovu Jana Hamáčka. Politika, který dovedl stranu do historicky nejhoršího svrabu, kdy druhdy nejsilnější politické straně vážně hrozí, že se nedostane do Poslanecké sněmovny. Hamáček konstatoval vlastně toto: Před dvěma lety jsem sliboval, že budeme mít deset procent, nepovedlo se mi to, a tak mě zvolte znovu. Stalo se. Sjezd usoudil, že strana nikoho lepšího nemá, a tak se pojede dál.    

ČSSD se vlastně rozhodla pokračovat v Hamáčkově politice spolupráce s Andrejem Babišem, která není ničím jiným než pácháním pomalé a bolestné sebevraždy. Přesně to charakterizoval jeden z mála opravdu úspěšných sociálních demokratů, senátor a starosta Bohumína Petr Vícha. „Kdo má rád Babiše, volí ANO, a kdo ho nemá rád, nemá důvod volit nás, protože ho držíme u moci.“ Naprosto přesná diagnóza. Strana se může stokrát utěšovat tím, že ve vládě prosadila spoustu levicových věcí – zálohové výživné, proplácení nemocenské, program Antivirus, připravuje se kurzarbeit. Jak říká Jan Hamáček, zabránila posunu politiky doprava. Jenže voličům je to úplně jedno. Všechny opoziční strany jsou na tom v preferencích lépe než vládní ČSSD. Za dobu spolupráce s Babišem ČSSD vypadla z třetiny krajských zastupitelstev, přišla o senátní klub, v komunálních volbách se jen těsně dostala nad pět procent. Jak to formuloval jeden z delegátů: „Babiš nás vyluxoval jako smetí.“ Po říjnových volbách si pro zbytky nejstarší české politické strany mohou přijet popeláři.