Státní instituce nedůvěřují lidem a ti zase nevěří státním institucím. Proto ve výsledku postkomunistické země zvládají nápor pandemie hůř než ty západní, říká sociolog Daniel Prokop. Roli hrají i další faktory, například skutečnost, že je ve východoevropských zemích větší míra vícegeneračních domácností než na Západě. Proto v nich také může docházet k většímu šíření nemocí.
O našich životech během pandemie toho Daniel Prokop ví možná nejvíc v zemi. Stojí totiž za průzkumem Život během pandemie, který mapuje chování Čechů od začátku šíření nemoci covid-19. Díky datům, která každé dva týdny sbírá od více než dvou tisíc lidí, bychom tak teoreticky měli být schopni s tímhle virem lépe bojovat. Bohužel jen teoreticky − ze strany státu podle Prokopa o získaná data nikdy zájem nebyl.
Jestliže v boji s covidem Česko zaspalo, nemělo by určitě zaspat při přípravě na velké výzvy, které pandemie podle Prokopa přinese do budoucích měsíců a let. Na další růst nerovností ve vzdělávání dětí, který může vyústit v mnohatisícovou armádu lidí bez maturity. Nebo na bobtnající problémy lidí žijících na hraně chudoby.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111