Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na covid-19. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Pravidelné plošné testování na covid-19 by podle materiálu ministerstva mělo umožnit bezpečné znovuotevření škol i v nepříznivé epidemické situaci. Závěrečné ročníky středních škol považuje úřad v tomto smyslu za prioritní, protože je na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky a riziko šíření nákazy je v jejich případě větší než u mladších žáků. Organizace testování by podle ministerstva přitom neměla být tak náročná, protože jde o menší počet škol než třeba základních. Středních škol je v ČR kolem 1200 a základních zhruba 4200.

Vláda bude podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jednat také o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská. Maláčová i poslanec za ODS Jan Skopeček se postavili proti případnému omezení cestování mezi kraji, jak o tom mluvil ministr zdravotnictví Blatný (za ANO). Maláčová to uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zvažovaný zákaz cestování mezi kraji je zbytečný a těžko vymahatelný, shodli se tři hejtmani a pražský primátor. Maláčová uvedla, že si nedokáže představit, jak by se dodržování restrikce kontrolovalo. Skopeček pokládá nápad na takové omezení mobility lidí za šílený. Vláda podle něho není schopná vyhodnotit efekt současných protikoronavirových opatření. "Plošná omezení vedou k tomu, že lidé je přestanou dodržovat," míní.

Příplatek k nemocenské by mohl být podle Maláčové 375 korun denně, ale tak, aby nikdo nedostal víc než dřívější průměrný výdělek. Jinou variantou je růst nemocenské z nynějších 60 procent na 90 procent. Většina členů kabinetu podle Maláčové zvýšení motivace lidí zůstávat kvůli covidu v karanténě nebo v izolaci podporuje. "Vůle začít to řešit přišla až s britskou mutací (koronaviru)," řekla ministryně.

Skopeček by chtěl znát data, zda motivace lidí klesá po první, druhé, nebo třetí karanténě. "Nemůžeme z toho zase udělat plošné opatření," řekl v televizní debatě. Obává se také demotivace lidí chodit do práce, byť by mohli. Skopeček také poukazoval na zvýhodnění covidu-19 proti jiným diagnózám. Bonus naopak podporují opoziční Piráti, podle jejich předsedy Ivana Bartoše by na něj měli mít nárok i osoby samostatně výdělečně činné.

Agresivnější, takzvaná britská mutace koronaviru se v Česku podle předběžných, neúplných a zatím nepublikovaných výsledků vyskytuje v řádu desítek procent, v některých oblastech zřejmě i víc než 50 procent. Na twitteru to uvedl imunolog Zdeněk Hel z iniciativy vědců Sníh. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek dnes v České televizi řekl, že výsledky se teprve vyhodnocují. Průběžná data ukazují, že mutace se prokázala ve zhruba deseti procentech analyzovaných vzorků.

Přesnější data o výskytu mutace v jednotlivých krajích lze očekávat asi za dva týdny, uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Šíření mutace nelze zastavit, ale lze ho zpomalit, dodal a vyzval k dodržování opatření. Za prioritu považuje urychleně zajistit výrobu vakcín, které budou účinně chránit proti všem variantám koronaviru. Hel podle svých slov už dvakrát telefonoval s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO), jednání označil za velmi vstřícné a produktivní, věří ve spolupráci.

Distribuce vakcíny AstraZeneca začne v pondělí

Do centrálního dispečinku společnosti Avenier v Říčanech u Prahy v sobotu ráno dorazila první dodávka vakcíny od firmy AstraZeneca, kterou pro použití v EU schválila Evropská komise minulý týden. Podle informací ČTK se jedná o 19 200 dávek, které se nyní vyloží a jejich rozvoz do očkovacích center začne v pondělí. Distribuci prvních dodávek prozatím zajistí firma Avenier ze skupiny Agel.

Podle původních informací měla dodávka přijet do Říčan už mezi 5:00 a 6:00, nakonec dorazila až kolem 8:30. Vakcínu není na rozdíl od dosud v Česku používaných látek Pfizer/BioNTech a Moderna nutné převážet a skladovat v hlubokých mrazech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne, aby se od března otevřela registrace a rezervace na očkování proti covidu-19 pro lidi starší 60 let. Debatovat se o tom má podle něho příští týden. V současné době se očkují jen zdravotníci, senioři nad 80 let a klienti a zaměstnanci v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem.

Distribuci prvních dodávek látky zajistí firma Avenier ze skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka do té doby, než zdravotní pojišťovny ve výběrovém řízení vyberou oficiálního distributora pro AstraZeneku. Avenier už je distributorem v Česku pro vakcínu firmy Moderna.

Česko má od firmy AstraZeneca objednány tři miliony dávek vakcíny. Tento měsíc by jich měla firma dodat 130 tisíc, uvedla tento týden na jednání sněmovního podvýboru pro zdravotnictví koordinátorka očkování Kateřina Baťhová. Ředitelka zdravotní péče firmy AstraZeneca pro Českou republiku Jarmila Dolečková v rozhovoru pro páteční MF Dnes uvedla, že by v únoru měla firma dovézt přes 170 tisíc dávek. Další dodávky se podle ní očekávají 10., 17. a 28. února.

AstraZeneca má být díky svému jednoduššímu skladování určena i k očkování praktickými lékaři v ordinacích nebo u jejich pacientů doma. Podává se ve dvou dávkách do svalu v horní části paže, a to s odstupem čtyř až 12 týdnů.

Epidemie koronaviru v Česku znovu nabírá na síle. Testy v sobotu odhalily dalších 4800 případů covidu, to je o zhruba 750 víc než ve stejný den minulého týdne. Počet lidí s koronavirem v nemocnicích klesl oproti předchozímu dni o čtyři stovky na 5450, ve srovnání s minulým víkendem se ale téměř nezměnil. Ve vážném stavu bylo 989 pacientů s covidem, to je v únoru zatím nejméně. Od začátku epidemie se v Česku novým typem koronaviru nakazilo téměř 1,035 milionu lidí, skoro 920.000 se mezitím vyléčilo a 17.235 lidí, u kterých se prokázal covid-19, zemřelo. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku 71 bodů ze sta, už víc než tři týdny tak odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Z údajů na webu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že po zpětné revizi dat se na této hodnotě drží čtvrtý den po sobě. Reprodukční číslo udávající rychlost šíření koronaviru stouplo oproti předchozímu dni o jednu setinu na 1,05. Pokud se číslo dostane pod hodnotou jedna, epidemie zpomaluje.

Minulý týden však ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil, že index PES už nemá pro určování opatření význam, rozhodující je uvolnit přetížené nemocnice. Situace se podle něj nelepší, protiepidemická opatření přestala fungovat a nemocnice jsou na hraně kapacit. V pondělí vláda posoudí možná další zpřísnění, ve hře může být i omezení pohybu mezi kraji.

Bez nouzového stavu nelze zachovat mnohá opatření proti šíření pandemie covidu-19, už loni to podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázal rozsudek pražského městského soudu. Při rozvolnění opatření bude podle něj velmi komplikované pandemii zvládnout a hrozí zhoršení situace. Vojtěch to řekl v rozhovoru s ČTK. Zároveň se domnívá, že současná protiepidemická opatření není třeba zpřísňovat, spíše dodržování lépe vymáhat.

Domnívá se, že současná opatření jsou nastavena správně. "Problém je v jejich dodržování a vymáhání ze strany orgánů veřejné moci. Já bych teď opatření tak, jak jsou, nechal a zaměřil bych se na jejich větší vymáhání," poznamenal Vojtěch, který na post ministra zdravotnictví loni v září rezignoval.

Pravidelné testování ve firmách by mohlo začít možná v únoru

Pravidelné testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách by mohlo začít ještě v únoru. Antigenní testy v podnicích by proplácely zdravotní pojišťovny. Dohodli se na tom zaměstnavatelé se zástupci ministerstev. Řekl to viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj bude začátek testování v podnicích záviset na tom, kdy ministerstvo zdravotnictví dokončí nastavení podmínek vyšetření. Lidé mohou nyní chodit na antigenní testy do testovacích míst zdarma každé tři dny.

Některé firmy své pracovníky už testují. Testy si ale platí samy. Zaměstnavatelé už loni v létě žádali o to, aby testování v podnicích podpořil stát. Jednali o tom s ministry zdravotnictví. O podpoře debatovala i Národní ekonomická rada vlády (NERV) a začátkem listopadu tripartita. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak na tiskové konferenci řekl, že by se stát na úhradě antigenních testů mohl podílet. Premiérův poradce Roman Prymula jako někdejší ministr zdravotnictví uvedl, že by podnik mohl hradit test a zdravotní pojišťovna odběr. Rozhodnutí dosud nepadlo. Podle Rafaje nyní dohoda je.