Zdá se, že se dá společnost snadno uzavřít zavedením takzvaného lockdownu, ale daleko obtížněji se dá společnost opět otevřít bez toho, aby se nemoc znovu rozšířila. Ve skutečnosti se jedná o obrovský sociální experiment. Nemáme žádné předchozí zkušenosti, které by nám poskytly návod, jak ho provést způsobem vedoucím lidi k chování, které by by umožnilo omezit opětovné prudké rozšíření nemoci.
V diskusi o politice proti šíření covidu-19 se často mluví o švédské cestě. Většinou je její podstata ale špatně pochopena. Hlavním důvodem, proč švédská vláda zvolila cestu měkčích opatření proti rozšíření covidu-19, byl argument švédského úřadu veřejného zdraví, že pandemie bude trvat příliš dlouho na to, aby bylo udržitelné vzdorovat jí uzavřením ekonomiky a společnosti. Právě kvůli pravděpodobnosti strmého nárůstu počtu nemocných po opětovném otevření společnosti po lockdownu si země vybrala jiný postup.
Otázkou v ČR nyní je, jak se vyhnout tomu, aby se z protiepidemického systému PES nestala houpačka, kde budeme jako klokan mezi fialovou, červenou a oranžovou barvou skákat tam a zpět. Stát tuto situaci jistě nedokáže vyřešit bez toho, aby s ním obyvatelé aktivně spolupracovali. Problém ovšem je, že vláda po celou dobu pandemie vnímá občany spíše jako předmět nebo součást problému a nesnaží se je zapojit jako řešitele problémů spojených s šířením covidu-19.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
