Dvaatřicet poslanců ANO, ODS, KSČM a SPD obdrželo v pondělí jednoduchou otázku: Jak přesně by stát měl či mohl kompenzovat v příštím a dalších letech ztráty státního rozpočtu způsobené operací zvanou "zrušení superhrubé mzdy"?
Odpověděli čtyři. Naprostá většina poslanců této daňové koalice, která minulý týden odhlasovala největší daňové změny za poslední roky, nemá potřebu vysvětlit, kde vzít těch odhadovaných asi 130 miliard ročně, které by z příjmů státu vypadly. Osloveni přitom byli pouze členové sněmovního hospodářského a rozpočtového výboru. Právě oni by měli garantovat veřejnosti, že ono "zrušení superhrubé mzdy" ekonomika Česka zvládne.
V prosinci bude o celém souboru daňových změn hlasovat ještě Senát a nelze vůbec vyloučit, že některé sněmovní návrhy nakonec z balíku vypadnou. Například ANO premiéra Andreje Babiše, který současnou podobu snížení daně z příjmu navrhl, tlačí na zrušení vyšší slevy na dani z dílny Pirátů.
I v té nejmírnější podobě ale půjde o velké desítky miliard. Většina ekonomů a odborníků, kteří se k celé věci v posledních dnech vyjádřili, má za to, že hrozí rozvrat veřejných financí. Velké problémy avizují starostové nebo někteří hejtmani, kteří by přišli o podstatnou část svých rozpočtů. Ministryně financí Alena Schillerová z ANO jasný plán nepředstavila, pouze vyjadřuje předpoklad, že se brzy podaří zastavit epidemii koronaviru a snížení daní povzbudí ekonomiku. Současná situace ale nenaznačuje brzké zastavení epidemie a například studie Vysoké školy ekonomické v Praze nebo propočty think-tanku IDEA zpochybňují představu, že snížení příjmové daně tak, jak ho předložil Andrej Babiš, zvýší spotřebu a lidé tak významnější část ušetřených peněz do rozpočtu vrátí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.