V Severní Americe si první zářijové pondělí jako Svátek práce prosadili odboráři, ale jednou za čtyři roky se bere spíše jako start horké fáze kampaně prezidentských voleb. Od roku 1952 ten kandidát, který si stál v průzkumech o Labor Day lépe, slavil v listopadu výhru. Proto by se teoreticky měl letos těšit vyzývatel Joseph Biden. Existují ale dvě výjimky z tohoto pravidla a těmi byli v roce 2000 George W. Bush a před čtyřmi lety právě Donald Trump.

A proč by mohl úřadující prezident být výjimkou i letos, kdy rovněž v průzkumech zaostává? Jistě proto, že se od řady předchozích nájemníků Bílého domu v mnoha ohledech liší. A také proto, že v kampani se rýsuje pro Bidena nebezpečný trend. Téma pandemie covidu-19, jejíž dopady pocítily miliony amerických rodin, vytěsňuje debata o pouličních protestech a s nimi leckdy spojené násilnosti a nepřiměřené policejní zákroky.

Pokud volební štáb bývalého viceprezidenta vrátí do hry téma koronakrize, může si Joe Biden svůj náskok, i když se stále tenčí, udržet. Na volby ale mohou mít mnohem podstatnější dopad řetězové falešné zprávy útočící na Bidena. Ty se objevily i před čtyřmi lety a podle amerických zpravodajských služeb tehdy cílily hlavně na kandidátku demokratů Hillary Clintonovou. Dezinformace mají letos šířit nastrčené firmy jako například Internet Research Agency nebo Peace Data, u nichž je podezření z napojení na Rusko.

Vedení sociálních sítí jako Facebook a Twitter už vyhlásila, že organizované manipulace budou blokovat a jejich vliv by se tak měl zmenšovat. Ke zmatkům však přispívá sám Donald Trump zpochybňováním korespondenčního hlasování, jež by letos vzhledem k pandemii mohlo vyhovovat mnohem více voličů, ale podle republikánů by více prospělo kandidátovi demokratů. Prezident tak nepřímo napomáhá důležitému cíli dezinformačních kampaní, kterým je vnášet do politiky Spojených států − ale nejen jich − nejistotu, zmatek a vnitřně ji tak oslabovat.