Úspěšný let vesmírné lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici je právem považován za historický milník v dobývání vesmíru. Není pochyb o tom, že komercializace vesmírných aktivit podpoří další vývoj technologií, stejně jako jejich dostupnost, a otevře lidstvu nové možnosti využívání kosmického prostoru. Ve všeobecném (a oprávněném) vzrušení z opětovného navázání na tradici letů vesmírných lodí s lidskou posádkou z území USA zůstala poněkud upozaděna jiná a neméně významná událost. 15. května 2020 NASA veřejně představila strategický dokument Artemis Accords, který má ambici změnit optiku, kterou na kosmický prostor nahlížíme posledních padesát let.

Národní kosmické programy jsou tradičně vnímány jako demonstrace výjimečnosti, technologické vyspělosti a ekonomické síly jednotlivých států. Když byl v roce 2017 prezidentem USA zvolen Donald Trump, bylo jen otázkou času, kdy si pro materializaci svých nekonečných ambic vybere vesmír a ohlásí velkolepé cíle. V roce 2018 vytvořila administrativa USA samostatnou složku ozbrojených sil dohlížející na vesmírné aktivity – Space Force a rok nato, ředitel NASA, James Bridenstine, představil program Artemis, jehož cílem je lidstvo nejenom vrátit zpět na povrch Měsíce, ale umožnit jeho trvalou obyvatelnost. Za tímto účelem má být na Měsíci vybudována základní infrastruktura, což však bude vyžadovat nezbytné zásahy do měsíčního povrchu a využití jeho přírodních zdrojů (jedná se zejména o vodu a nerostné suroviny). Potom, co si lidstvo podmanilo a přizpůsobilo planetu Zemi, má nakročeno podmanit si též její měsíc. Strategický dokument Artemis Accords má potom zajistit, aby byl návrat lidstva na Měsíc bezpečný, dlouhodobý a legální.

Artemis Accords identifikují oblasti, ve kterých má diplomacie USA usilovat o nezbytnou specifikaci následujících, doposud relativně vágně formulovaných pravidel/principů: a) zajištění mírového využití vesmíru, b) zajištění transparentnosti vesmírných aktivit, c) interoperabilita (zejména ve formě standardizace), d) záchrana a pomoc, d) registrace vesmírných objektů, e) zveřejňování a sdílení dat, f) ochrana dědictví (zejména ochranu míst přistání historických misí a artefaktů na Měsíci při nich zanechaných, které dokládají lidské úsilí objevit a poznat Měsíc), g) využití přírodních zdrojů, h) koordinace vesmírných aktivit za účelem předejití možných škod a i) omezení kosmického smetí. Z tohoto hlediska by bylo možné Artemis Accords vítat, jenže celá situace má několik podstatných ale. Seznam priorit totiž zahrnuje jak oblasti, na kterých panuje všeobecná shoda (zajištění mírového využití vesmíru) a které jsou již mezinárodním právem relativně podrobně upraveny (záchrana a pomoc, registrace vesmírných objektů), tak oblasti, které mezinárodní společenství názorově štěpí (podmínky za kterých je možné využít přírodních zdrojů ve vesmíru). Po zbytek tohoto textu se budeme soustředit na způsob, kterým jsou pravidla v Artemis Accords prosazována, a na oblast, kterou považujeme za nejvíce problematickou – těžbu nerostných surovin ve vesmíru.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se