Ještě se neplácejme po zádech. Evropa je možná z nejhoršího venku, ale nemoc covid-19 jsme neporazili

SARS-CoV-2, lidově koronavirus, infekční agens stojící za nemocí covid-19, je v Evropě, zdá se, na ústupu. Na základě dat, která ukazují pokles nově infikovaných jedinců, přistupují vlády jednotlivých evropských zemí k rozvolňování protiepidemických opatření. Tato opatření zahrnovala hlavně karantény různého typu a měla za cíl zpomalit postup infekce, aby se zabránilo přetížení zdravotnického systému. Různé země v Evropě přijímaly tato opatření v různou dobu a s rozdílnou intenzitou. U nás byla opatření přijata brzy a byla poměrně striktní, což jistě vedlo k záchraně mnoha lidských životů. Vláda k nim bezpochyby přistoupila na základě znalostí chronických problémů našeho zdravotnictví, které by větší vlnu epidemie zvládalo jen s velkými obtížemi.

V sebevědomějším Německu si mohli dovolit volnější opatření, protože i přes poměrně velký počet nakažených zvládli udržet epidemii pod kontrolou, a to nejen díky robustní zdravotní péči (v příhraničních oblastech často zajišťované pendlery z řad českých zdravotníků), ale i díky rozsáhlému testování. V Británii a Belgii naopak protiepidemická opatření přijali pozdě a musela být o to tvrdší. Itálie a Španělsko byly nemocí zasaženy velmi tvrdě a velmi brzy, ale i zde drastická karanténní opatření nakonec umožnila nemoc zvládnout. Jedinou zemí v Evropě, která se tedy i nadále potýká s vysokým množstvím nově nakažených jedinců, je Švédsko, které se rozhodlo karanténní opatření co nejvíce omezovat a spíše je doporučovat než nařizovat. Osobně musím přiznat, že mě to velmi mrzí, protože švédská cesta se mi velmi líbila a doufal jsem, že bude úspěšná a bude sloužit jako vzor k zvládnutí podobných situací v budoucnu.