ECB se chce vyhnout překvapení, ale nemusí se jí to povést

Evropští centrální bankéři budou ve čtvrtek poprvé po dvou měsících jednat v atmosféře postupného otevírání hranic, ukončování přísných karanténních opatření, růstu akciových trhů a obecně lepší nálady investorů i spotřebitelů. Že by jednali v klidné atmosféře, se ovšem v žádném případě říci nedá. Firmy postupně počítají ztráty, oznamují propouštění po tisících. HDP v eurozóně v prvním čtvrtletí spadl o 3,8 procenta, druhé čtvrtletí má být podstatně horší. A to jde o průměr eurolandu. Země jižního křídla, jejichž ekonomiky jsou dlouhodobě vratké a kde je vysoký podíl turistického ruchu na HDP, jsou na tom podstatně hůř. Italská ekonomika meziročně klesla v prvním čtvrtletí o 4,7 procenta, španělská o 5,2 procenta a francouzská o 5,8 procenta oproti minulému roku. Pokles německé ekonomiky v prvním čtvrtletí (-2,2 procenta meziročně) byl druhý největší od sjednocení. Vzhledem k tomu, že podle odhadu analytiků jeden týden, kdy ekonomika funguje na 50 procent produkčních kapacit, stojí skoro procento na HDP, druhé pololetí bude v poklesech ekonomiky trhat rekordy. Bohužel takové, o něž nikdo nestojí.

Politici i investoři proto od Evropské centrální banky očekávají, že oznámí nějaký další krok, který by rychle restartoval antikoronavirovými opatřeními zdevastované ekonomiky.