Jsme svědky zajímavého jevu. Ode dneška není povinné nosit na veřejnosti roušky, a přesto, zejména ve velkých městech, potkáváme orouškované spoluobčany. Je jich dokonce více než těch, kteří roušku nenosí. Proč se to děje? Nabízím - na základě konzultací se čtenáři - deset možností.
1. Zmatek. Vládních nařízení bylo v poslední době tolik a měnila se takovým tempem, že se v nich už skoro nikdo neorientuje. Přehršel informací, co se smí a nesmí, co je otevřeno a co ne, kolik lidí smí být tam či onde, jaké rozestupy mají být tu a tam, proměnil vládní pokyny v zahlcující a nepřehledný informační šum, takže si mnozí lidé zrušení povinnosti nosit roušky jednoduše nevšimli.
2. Setrvačnost. Lidé mají tendenci vytrvávat v libovolné rutině, i když to už nedává valný smysl. Hezkým příkladem je jev, který se dá nazvat tepelná setrvačnost obyvatelstva. Na jaře, když se oteplí, lidé nadále chodí v zimnících, čepicích a nasazují si rukavice. Zatímco na podzim, kdy teplota začne padat, mají sklon chodit dále v letních outfitech, pláťácích a tričkách s krátkým rukávem. Nyní to může být něco podobného. Na roušky jsme zvyklí, tak je nasazujeme setrvačně dál.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
