Nezabijme české zdravotnictví kvůli koronaviru

Každý rok zemře v Česku kolem 110 tisíc osob, nejčastějšími zabijáky jsou nemoci srdce a cév a nádorová onemocnění. Podle metodiky Eurostatu lze říci, že více než třetině těchto úmrtí by se v daném roce dalo zabránit, patří do kolonky takzvaných odvratitelných úmrtí. Neznamená to, že by ti lidé žili navěky, ale pokud by dostali maximální možnou zdravotní péči, tak by nemuseli zemřít před dosažením 75. roku věku.

České zdravotnictví je ve srovnání se zeměmi, které mají počty odvratitelných úmrtí výrazně nižší, dlouhodobě podfinancované. Na zdravotní péči vynakládáme o něco málo více než 7 % HDP, čímž jsme hluboce pod průměrem evropské osmadvacítky (9,6 %). Nejvíce vydává Francie s 11,5 % (nad průměrem je dále Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko, Holandsko, Belgie a Velká Británie).

Rozpočty zdravotních pojišťoven rostly díky výkonné ekonomice v posledních 5 letech nebývalým tempem, v roce 2018 se příjmy dostaly poprvé nad 300 miliard korun za rok, pro rok 2019 to bylo více než o 20 miliard více. Zdá se, že tyto zlaté časy končí a křivka výběru pojistného zamíří v důsledku stagnující ekonomiky směrem dolů.

Nikdo soudný nemůže podceňovat hrozbu pandemie nového koronaviru. Stále nejsme schopni odhadnout počty nakažených a budoucích obětí. Virus děsí celý svět a vyvolává silné okamžité reakce, které nejsou modelovány na budoucí negativní dopady. Chladný rozum nás ale nutí domýšlet dopady náhlého zamrazení ekonomiky, které velmi rychle dopadne na výběr zdravotního pojištění v řádech minimálně desítek miliard korun. Objem vybraných financí velmi citlivě a cyklicky reaguje na výkon ekonomiky a míru nezaměstnanosti.

I kdyby se v Česku nakazilo 50 000 osob, tak by jich při současné 1 % smrtnosti zemřelo maximálně 500, mnoho z nich v požehnaném seniorském věku. Z důvodu podfinancovanosti a neefektivnosti zdravotního systému u nás zemře každoročně 43 000 osob předčasně. I když žijeme v děsivé přítomnosti, musíme myslet na budoucnost.