Možná nastává čas zahodit příručky o efektivním trávení volného času a o správném vyvážení pracovního a nepracovního života. Já vím, je to škoda, vždyť teprve před pár lety začaly vycházet, ale takový už je svět: co včera platilo, dnes neplatí, zítra bude k smíchu a pozítří nostalgické retro. Nebo máte dojem, že něco tak zažitého, jako je oddělení práce a volného času, je věčná jistota?

Před deseti lety jsem na stránkách magazínu pro programátory představoval tehdejší žhavou novinku, verzovací systém Git. Verzovací systémy slouží k tomu, aby mohlo víc lidí pracovat na jedné věci, a navzájem jeden druhému nepřepisovat obsah pod rukama. 

Čtenáři se samozřejmě bouřili, psali rozhořčené komentáře o tom, jaký to je nesmysl a jak se to nikdy neujme, což by mě samo o sobě nepřekvapilo; vím, že vývojáři jsou v podstatě velmi konzervativní, a pokud něco funguje, nevidí důvod, proč to měnit. Jenže odpor proti Gitu byl nějaký jiný než běžný odpor vůči novinkám. 

Po pár dnech jsem vypozoroval příčinu. Oproti podobným systémům z té doby měl Git jeden zásadní rozdíl: byl decentralizovaný. Což v praxi znamenalo, že systém sám neříkal, kde má být centrum, střed, kde musí být, jak se říká, "zdroj pravdy".

Tohle byl největší problém. Vývojáři byli zvyklí na systémy, které říkaly: "Tady je Jediné Centrální Úložiště Všeho, vy si vezměte, co potřebujete, pracujte na tom, a pak to zase vraťte!" Byly definované role, kdo je za co zodpovědný, byla jasná hierarchie pravomocí. A tohle v Gitu najednou nebylo, či přesněji řečeno: nemuselo být. Mohli jste si to tak nastavit, ale nic vás k tomu nenutilo. Mohli jste mít mnoho úložišť a mnoho správců a docela dobře fungovat.

"Ale to pak nebudu vědět, kde je aktuální verze? Co když někdo někde udělal změnu a já se o tom nedozvím? Přece musí být nějaký hlavní bod, ale když to může být jakýkoli, tak jako by to nebyl žádný! Ne, kdepak, tohle udělá víc škody než užitku, to se nikdy nemůže ujmout, protože to prostě nedává smysl!" 

Nakonec se to většinou naučili zvládnout a z Gitu je dnes pravděpodobně nejpoužívanější systém na správu verzí dokumentů. Ale ty komentáře si dodneška pamatuji. Jako by v těch slovech zazníval strach starší, než si můžeme pamatovat. Strach ze ztráty jistoty, orientace, pevného bodu, strach, který je lidem vlastní bez ohledu na kulturu i vzdělání…

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se