Komentář Petra Honzejka: Koněvova socha patří do muzea nebo na zahradu ruské ambasády

Už je to tady zas. Někdo posprejoval sochu sovětského maršála Koněva v pražských Dejvicích. Tentokrát je na podstavci napsáno "Ne krvavému maršálovi - nezapomeneme". Příznačně se to stalo v týdnu, kdy si připomínáme výročí okupace Československa armádami Varšavské smlouvy, kterou Koněv pomáhal naplánovat. Jak se k posprejování sochy postavit? Je to jen vandalismus? Nebo je problémem i socha samotná?

Koněv je postava ilustrující komplikovanost historie. Sochu má jako osvoboditel z roku 1945, ale zároveň je okupantem z roku 1968. Ruská ambasáda křičí, že poškození sochy je urážkou sovětských vojáků - osvoboditelů naší země od nacistů. Ty ale samozřejmě nikdo neuráží, sprejuje se kvůli zločinné okupaci v roce 1968. Argumentace, že Koněv je jen a pouze osvoboditel, takže jeho socha má jednou provždy stát tam, kde stojí, a že si ji mají koukat všichni vážit, je pomýlená. Podle stejného principu by se dala hájit dejme tomu socha Emanuela Moravce. To byl také nejdříve legionář, vlastenec, zastánce ozbrojeného odporu proti nacistickému Německu - odporný kolaborant se z něj stal až potom.