Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrteční schůzce na Pražském hradě informoval prezidenta Miloše Zemana, že chce dodržovat koaliční smlouvu. Předseda vlády doufá v to, že výměna v čele ministerstva kultury, kterou požaduje koaliční ČSSD a podmiňuje jí setrvání v menšinové vládě, bude vyřešena nejpozději příští týden. Babiš se setká s vicepremiérem a předsedou sociální demokracie Janem Hamáčkem ještě před jeho schůzkou se Zemanem, která se koná v pátek od 15:00 na zámku v Lánech a které se zúčastní i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).
"Já jsem vysvětil panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Pan prezident samozřejmě má svůj názor na pana Staňka a na pana (Michala) Šmardu, kterého nepovažuje za ideálního kandidáta na tento post. Což samozřejmě můžu s ním souhlasit, na druhé straně jsem pana prezidenta informoval o tom, že skutečně chci dodržovat koaliční smlouvu, že je potřeba tento problém vyřešit," řekl Babiš novinářům. Šmarda podle něj není ideálním kandidátem na ministra, protože nikdy v kultuře nedělal. "Ale respektuji, že je to nominand sociální demokracie, a postupuji podle koaliční smlouvy," doplnil premiér.
S Hamáčkem už Babiš krátce hovořil a setká se s ním i před jeho schůzkou v Lánech. "Budeme se snažit najít řešení, abychom tento problém vyřešili nejpozději, doufám, příští týden," uvedl Babiš. Další vývoj situace bude podle něj záležet právě na pátečním jednání Zemana s Hamáčkem a Staňkem. "Každé jednání nás může posunout dopředu," konstatoval předseda vlády.
Rozhodující podle Babiše také bude, jak se zachová sociální demokracie po pondělním jednání svého předsednictva, které má rozhodnout o dalším postupu ČSSD. Babiš také zopakoval, že kompetenční žalobu na prezidenta podávat nebude, protože by podle něj nic neřešila. "Chci to řešit kompromisem," dodal.
Sociální demokracie požaduje, aby na ministerstvu Staňka nahradil právě místopředseda strany Šmarda. Zeman Staňkovu demisi nepřijal a dosud nevyhověl ani Babišově žádosti o odvolání ministra, což hlava státu podle ústavy učinit musí. Babiš se nedomnívá, že prezident postupuje proti ústavě. Zeman podle něj zatím neřekl definitivní stanovisko a nemá žádnou lhůtu. Podle ústavních právníků by ale měla hlava státu postupovat bez zbytečného odkladu.
Rok poté, co současná menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny, se kabinet dosud nejvíce přiblížil svému rozpadu. Sociální demokraté zvažují, že kabinet opustí kvůli postoji prezidenta Miloše Zemana, který ani po více než měsíci nevyhověl Babišovu návrhu na odvolání jejich ministra kultury Antonína Staňka.
ČSSD schválila vstup do vlády s ANO v referendu loni v červnu. Kabinet byl jmenován místo jednobarevné sestavy ANO dva týdny nato a 12. července získal důvěru. Mezi oponenty vstupu do vlády patřily některé kraje, senátoři sociální demokracie či její předchozí lídři Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec. Sobotka opustil sněmovnu loni v březnu, Chovanec, který se z hlasování o důvěře omluvil s tím, že by nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí, letos v dubnu.
Vláda dosud přežila dvě hlasování o nedůvěře. Při obou příležitostech schůzi vyvolala opozice kvůli problémům premiéra. Loni v listopadu ji k tomu vedla skrytě natočená reportáž s Andrejem Babišem mladším. Obvinil v ní otcovy spolupracovníky, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na Krymu. Premiér podle něj chtěl, aby opustil Česko právě kvůli případu. Ministerský předseda to popřel. Syn podle něj trpí schizofrenií, musí se léčit a být pod dohledem.
Pro vyslovení nedůvěry v listopadu bylo 92 tehdejších poslanců ODS, pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Vládu podpořili zákonodárci ANO a KSČM, sociální demokraté odešli ze sálu, aby se distancovali od Babišovy kauzy. Vládě tím však neuškodili, protože pro úspěch hlasování je nutná nadpoloviční většina všech poslanců.
Před dvěma týdny se o nedůvěře hlasovalo kvůli předběžným auditním zprávám Evropské komise. Podle jednoho z návrhů má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů. Protože má současně jako premiér vliv i na použití unijních peněz, ČR hrozí, že bude vracet asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš to odmítá. Kabinet tentokrát aktivně podpořily ANO a ČSSD, komunisté se zdrželi.
Poslanci ČSSD nicméně i během jednání diskutovali o tom, jestli kvůli otálení prezidenta s odvoláním ministra kultury nehlasovat proti vládě. Setrvání v kabinetu napřed podmiňovali tím, že bude nalezeno řešení do konce června, poté přistoupili na několik odkladů. Ani schůzka Zemana s Babišem a Hamáčkem ale podle ČSSD nepřinesla minulý týden žádný posun. Hamáček po ní řekl, že svolá předsednictvo a za sebe je již rozhodnut, jaký postup mu navrhne.
Staněk v květnu podal demisi, kterou Zeman nepřijal. Poté Babiš na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra, čemuž prezident podle ústavy musí vyhovět. Zeman tak dosud neučinil a zasazuje se o setrvání Staňka v kabinetu. Řešení by ještě před pondělním předsednictvem sociální demokracie mohla přiblížit dnešní schůzka Babiše se Zemanem. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že Babiš chce spor řešit diplomaticky. Poslanci ANO podle Schillerové chtějí udržet současnou koaliční vládu.
Nejvýraznější spory v koalici v jejím prvním roce kopírovaly hlasování o nedůvěře, další se týkaly například rodičovského příspěvku, bankovní daně, zrušení karenční doby, zavedení elektronických neschopenek a dalších témat ministerstva práce. Sociální demokraté nejsou spokojeni ani s návrhem státního rozpočtu na rok 2020. Při hlasování vlády se zdrželi, chtějí mimo jiné peníze na priority svých resortů.
ČSSD v červnu hrozila koncem koalice v případě, že by do Rady ČTK byl hlasy ANO zvolen kandidát SPD Michal Semín. Ve středu ve druhém kole tajné sněmovní volby neuspěl. Hamáček varoval také v souvislosti s Čapím hnízdem, že případné hlasování o konci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve funkci by bylo posledním hlasováním současné vlády.
