Proč se nebát Huaweie? Bezpečnostní díry jsou v telekomunikační branži běžná součást života

Americká vláda stupňuje tlak na Čínu a vybrala si k tomu ideální cíl. Huawei je pro Čínu statusový symbol, je to korporace, která se díky gigantickým investicím do výzkumu a vývoje (a ano, zřejmě také díky prakticky neomezenému přístupu k penězům od čínského státu) technologicky vyrovnala svým západním konkurentům a v mnoha případech je předehnala. Je logické, že se to Američanům nelíbí, protože Huawei je mimo jiné výrazným protihráčem celé řady amerických firem, od Applu až po Cisco.

A je soupeřem i evropských firem, mezi dva zásadní konkurenty patří finská Nokia Networks a švédský Ericsson. Je tak namístě ptát se, jak je možné, že nejen Američanům, ale i Evropanům "ujel vlak" v oblasti, kde byli tradičně silní a mocní, protože to byly evropské firmy, které pod sebe v první dekádě tohoto století zkonsolidovaly skomírající americké giganty, jako byl Nortel, Motorola nebo Bell Labs. Huawei investuje do výzkumu ročně asi 15 miliard dolarů, což jsou přibližně stejné výdaje, jaké dávají jeho konkurenti dohromady. Čínská firma je druhým nejvýznamnějším držitelem standardních esenciálních patentů pro sítě nové generace 5G (první je Samsung a třetí další čínská firma ZTE).

Poprvé za několik století není "Západ" v nějaké oblasti technologickou jedničkou, ale předhání ho firmy ze země, která je nezpochybnitelně tvrdou diktaturou a kde je i provázanost státu a byznysu nezpochybnitelná. Možná i z toho pramení oprávněné obavy z čínských technologií.