Sociální demokraté si opravili hospodu. Teď ještě aby jim přišli nějací hosté

Kdybychom pojímali sjezd ČSSD jako teambuilding, bylo by nutné říci, že se vydařil. Jan Hamáček byl zvolen předsedou "babišovskou" většinou 86 procent hlasů. Do vedení strany se hladce dostali všichni, které si přál. Kritických hlasů znělo pomálu, převažovalo roztleskávání ve stylu"z nejhoršího jsme venku, teď už půjdeme vzhůru". A dokonce i prezident Zeman vystoupil smířlivě a řekl, že bude stranu volit v eurovolbách. Potud mohou být sociální demokraté spokojeni, pád do propasti vnitřního rozvratu se nekoná. Jenže to je zatím vše, co se dá s jistotou říci. Jestli se jim podaří přilákat zpět ztracené voliče, vůbec jisté není.

Konec zničujících hádek je pro přežití ČSSD podmínkou nutnou, nikoli však dostačující. Klíčový je program a osobnosti těch, kdo ho budou prezentovat. Zkrátka celkový obraz strany v očích voličů – marketingovým jazykem řečeno vnímání značky. Ta je poškozená a cesty k "opravě" jsou komplikované. Kudy se tedy sociální demokraté zřejmě nyní vydají?

Pokud jde o program, zdá se, že sociální demokraté dali za pravdu těm, kdo říkají, že nemá příliš smysl pokoušet se oslovovat "městské liberály", ale že je nutné orientovat se na ztracené tradiční voliče. Na sjezdu prakticky nezaznívala slova o podpoře menšin, neřešily se genderové otázky. Akcentovala se podpora zaměstnanců, rodin s dětmi a důchodců.

Symbolicky ze stanov vypadly kvóty pro ženy ve stranickém vedení.

V podstatě tak sociální demokraté dali na to, co jim doporučoval ve svém vystoupení Miloš Zeman: "Kvůli podpoře menšin nezapomínat na většinu." Tedy – aby nedošlo k mýlce – ne že by na onu většinu sociální demokraté někdy zapomínali, ale mohlo se to tak dosud leckomu jevit. Což by se nyní mělo změnit.

Aktuálně zvolený směr odpovídá dostupným analytickým materiálům. Maximální voličský potenciál je podle nich nyní zhruba 13 procent.