Češi vydají ze svých domácích rozpočtů více na alkohol, cigarety a narkotika než dohromady na zdraví a vzdělávání. V rámci Evropské unie v tomto nepříznivém poměru drží první místo. Každý devátý dospělý člověk má problém s rizikovým pitím, každý čtvrtý kouří. A tak cirhóza jater, rakovina, autonehody, předčasná úmrtí a další důsledky pití alkoholu a kouření stojí navíc stát každý rok desítky miliard korun.
Průměrná česká domácnost vydá každý rok ze svého rozpočtu 3,3 procenta peněz na alkohol a 4,3 procenta na cigarety, nižší procento jde ještě na narkotika. Oproti tomu na vzdělání jde z jejich kapsy ročně jen 0,5 procenta a na zdraví 2,4 procenta. Pokud se od výdajů na alkohol, cigarety a narkotika odečtou výdaje na vzdělání a zdraví, činí rozdíl 5,1 procentního bodu. Do výdajů na zdraví se počítají léčebné prostředky od prevence po samotnou léčbu. Spadají sem zdravotnické služby, a to například včetně bělení zubů. V případě vzdělávání jde o školné, náklady na e-kurzy či různé jazykové certifikáty.
Z hypotetického ročního příjmu domácnosti ve výši jednoho milionu korun tak jde na alkohol a cigarety ročně 80 tisíc korun, zatímco na zdraví a vzdělávání pouze 29 tisíc korun.
Tak velký rozdíl je v Evropské unii unikátní. Za Českem - a ještě se značným odstupem - drží krok jen Estonsko a Lucembursko.
Dostupná srovnání ukazují, že příčinou nelichotivého poměru není fakt, že jsou v Česku cigarety nebo alkohol drahé, a tudíž tvoří v rozpočtu výdajů domácností tak vysoká procenta. Ukazují to například data Eurostatu, který zohledňuje i rozdílné cenové hladiny. Česko se ve výdajích na tyto komodity umístilo na druhém místě za Lucemburskem. Podobné závěry činí i OECD.
Ve skutečnosti jsou tak cigarety i alkohol v České republice poměrně levné. Pomáhá tomu i fakt, že Česká republika na tabák uvaluje v přepočtu na cigaretu nejnižší spotřební daň hned po Lucembursku. A to i po přepočtu, který zohledňuje různé cenové hladiny.
Česko také patří mezi pět zemí, kde je alkohol zatížen nejnižší daní.
Ve spotřebě alkoholu jsou Češi zároveň třetí v rámci všech zemí na světě, v případě kouření jsou v první desítce. Počet vykouřených cigaret na osobu stačil ve světovém žebříčku na osmé místo. Tato data poměrně spolehlivě vyvracejí námitky, že za vysokými výdaji na alkohol a cigarety stojí jejich vysoká cena, respektive nízké příjmy domácností.
Důvodem, proč je v Česku nepoměr vůči výdajům na vzdělání a zdravotnictví tak ohromný, může být ale i to, že v oblasti vzdělávání nebo zdravotnictví prakticky vše platí stát. Domácnost ve Velké Británii, kde se musí platit školné, tak bude mít logicky vyšší výdaje na vzdělávání než česká domácnost.
Podle OECD je v Česku poměr mezi státními a soukromými výdaji na školství na základním a středoškolském stupni vzdělávání prakticky na průměru zemí OECD. V případě vysokoškolského vzdělávání už jde sice o umístění pod průměrem, nicméně samotný průměr je extrémně vychýlený kvůli zemím jako Velká Británie nebo Spojené státy, kde většinu výdajů, především školné, hradí lidé z vlastní kapsy. Česká pozice se tedy od většiny zemí nijak zvlášť neliší.
Co se dočtete dál
- Je příčinou takového nepoměru to, že za Čechy ve zdravotnictví i školství platí téměř všechno stát?
- Vyplácí se státu kouření a pití alkoholu nebo jsou naopak vyšší náklady na zdravotnictví?
- Součástí textu je i infografika s daty.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.