V posledních týdnech se v médiích stále častěji objevují podezření, že v číslech prezentovaných vládou něco nehraje. Ať jde o výstavbu dálnic, výhled k rozpočtu nebo dopad elektronické evidence tržeb na výběr daní. Vládní hnutí ANO dotáhlo umění ohýbání statistik k dokonalosti, rozhodně v tom ale nejede samo. Své voliče často zcela překroucenými grafy zahlcuje i ODS a mistry dezinterpretace dat se stávají sociální demokraté.
Čeští politici tak kromě pohoršení nad prezentovanými zhůvěřilostmi nabízí de facto i bezplatný kurz, jak lhát se statistikou. Není potřeba si kupovat ani v zahraničí slavnou stejnojmennou knihu. Následuje pět statistických fíglů názorně prezentovaných na výtvorech českých politiků a jeden bonus, s nimiž si lze ulehčit život, když data zrovna nechtějí vycházet podle představ. Nebo naopak může jít o návod, jak nejen politikům nesednout na lep.
1) Statistický make-up
Jde o zkrášlující trik, který používá snad každá politická strana. Výborným příkladem je graf občanských demokratů, který strana zveřejnila krátce po posledních volbách do sněmovny. Získala více voličských hlasů a jde téměř o poloviční nárůst oproti volbám předchozím, což je jistě solidní výsledek. Při bližším pohledu na grafu ale nehraje to, že pravý sloupec je dvakrát vyšší než sloupec levý. Přitom dle čísel u každého z nich by rozdíl mezi nimi měl být zhruba 200 tisíc hlasů, nikoliv 400 tisíc, jak sloupce vizuálně naznačují.
Navíc chybí popisky vertikální i horizontální osy. A to je první fígl, pokud by je autor zobrazil, volič by zjistil, že se osy neprotínají v nule. Pokud by sloupce začínaly na nule, nárůst počtu hlasů už by vizuálně nebyl tak značný. Potenciál tohoto fíglu je v tom, že dokáže i jen z mírného nárůstu vyrobit vizuálně skutečně prudký růst. Používá se to třeba v rámci prezentací, kdy si málokdo všimne detailu, kde se protínají jednotlivé osy. Je to starý trik, ale velmi účinný. Navíc v kombinaci s dalšími technikami představenými níže s ním lze z poklesu udělat růst nebo naopak.
2) Srovnávání nesrovnatelného
Zatímco první trik byl poměrně neškodný, minimálně nelhal, nyní začíná přituhovat. I zde nabízí naprosto exemplární příklady, jak ohýbat data, občanští demokraté. Graf tvrdí poměrně kategoricky, že EET výběr daní nezlepšila. Každý, kdo zrovna není fanoušek elektronické evidence, nad takovým grafem jistě zajásá. Při pohledu na popisky sloupců by se měl zarazit. Strana zmíněný výrok opírá o tvrzení, že došlo k prudšímu výběru DPH v oborech bez EET než v oborech s EET. Strana už ale evidentně nijak nezohledňuje, že skupiny se liší ve složení.
Jen pro ilustraci, pokud by v první skupině byli například prodejci zmrzlin a ve druhé výrobci stěračů a zvýší se prudce poptávka v automobilovém průmyslu, lze očekávat, že v této skupině dojde k růstu výběru DPH. Nemá to ale moc společného s EET. V případě pohostinství ve srovnávaných obdobích také například klesla sazba DPH. To už jsou zásadní nedostatky a graf rozhodně neříká to, co je v něm nadepsáno. Porovnává se neporovnatelné. Samotný výrok samozřejmě může být pravdivý, ale musel by být podložený analýzou, která by vše zmíněné zohlednila. Pokud tomu tak není, graf nedává smysl. Podle počtu sdílení to je ale řadě voličů celkem jedno.
3) Není měsíc jako měsíc
A u elektronické evidence a občanských demokratů zůstaneme ještě jednou. Následující graf je dokonalé statistické peklo, které porušuje snad úplně všechna základní pravidla. Tentokrát jsou v grafu vykresleny správně obě osy a sloupce začínají na nule. Problém je v tom, co je na těchto osách napsané. Z dolní osy je evidentní, že graf porovnává výběr DPH v dubnu s výběrem v listopadu, a to konkrétně v pohostinství. Není přitom moc jiných oborů, kde by právě roční období hrálo větší roli. Je poměrně jasné, že v červenci se prodá více zmrzliny než v lednu, stejně jako že restaurace vykazují vyšší tržby v dubnu než v listopadu.
Porovnávat tyto dva měsíce bez ničeho je principiálně zcela špatně. Vždy se musí porovnávat buď stejné měsíce, nebo data za dané měsíce je nutné sezonně očistit. Pokud to autor grafu udělá, může zjistit, že výběr DPH v listopadu byl ve skutečnosti vyšší. A pokud to nelze udělat, například kvůli chybějícím datům, tak takový graf nelze ani prezentovat. Zdroj, na nějž se graf odkazuje, navíc uvádí, že data za duben jsou zatížená velkou chybovostí, proto v grafu nemají ani být.

Podobnou zhůvěřilost nabízí i vertikální osa. Ta tvrdí, že za měsíc duben bylo na DPH v pohostinství vybráno 25 milionů korun. Pokud se vezmou v úvahu tržby v pohostinství, tak toto číslo odpovídá spíše jedinému dni. Původní zdroj přitom skutečně ukazuje, že jde pravděpodobně jen o jeden den. Autor grafu si tak zřejmě vybral jediný den v dubnu a vydává ho jako reprezentativní vzorek za celý duben. To stejné udělal s listopadem. To je snad ještě horší než v případě porovnávání neadekvátních měsíců. Opět je velký rozdíl mezi tržbami v pondělí večer a v pátek večer.
Grafy z dílny ODS nabízí slušný návod, jak klamat se statistikou. Stačí si jen dobře vybrat data, provést pár vizuálních fíglů a z prudkého poklesu lze vyrobit prudký růst. Na kriticky přemýšlející lidi ale takové lsti nemusí stačit, v tomto případě lze sáhnout k hrubším praktikám, kdy se ohne celá metodika, na níž data stojí. Velké zkušenosti s tím má hnutí ANO.
Co se dočtete dál
- Jak si hnutí ANO vyrábí metodiky na míru a pak na jejich základě zpochybňuje nezávislost Nejvyššího kontrolního úřadu.
- Jak sociální demokraté dezinterpretují mzdovou nerovnost mezi muži a ženami a jak místo udržitelnosti penzijního systému řeší problém, který neexistuje.
- Jak všechny napálilo OECD a Češi si myslí, že platí nadprůměrně vysoké daně.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.