V České republice se prý schyluje k penzijní reformě. To by byla jistě výborná zpráva vzhledem k tomu, jak vypadá demografický výhled na dalších několik málo desítek let, nicméně po zveřejnění některých dílčích záměrů to vypadá spíše na "reformu" než na zásadní změnu směřující k zajištění udržitelného financování solidních důchodů v budoucnosti. Je jistě chvályhodné zlepšit postavení zaměstnanců v rizikových profesích nebo zavést princip zásluhovosti založený na počtu vychovaných dětí a ještě více osekat už tak omezenou zásluhovost založenou na vlastních příspěvcích účastníka systému, nicméně to nic nezmění na faktu, že na místo současných dvou milionů penzistů tu budou za třicet let miliony tři.

Přitom ani při aktuálním počtu důchodců není systém zrovna v optimálním stavu. Za posledních pět let se vytvořil účetní deficit 167 miliard korun, který loňský symbolický přebytek nepokryje ani z deseti procent. Znamená to jen jediné, pokud se mají zachovat proporce penzí vůči mzdám a nezměnit věk odchodu do penze, budou se muset peníze hledat ve stále větší míře jinde, tedy buď se budou zvyšovat daně, nebo se bude škrtat jinde. Je to až účetnicky prosté. Nebo možná příliš pesimistické a ve chvíli, kdy se zavede rodičovská zásluhovost, vzroste porodnost v ČR na úroveň sedmdesátých let a bude po problému. A kdyby ne, tak můžeme zdanit roboty…, pokud se nechají.