Proč je vrána chytřejší než umělá inteligence?

Při diskusích o umělé inteligenci se často zmiňuje Turingův test (A. Turing byl britský matematik a kybernetik). Ten spočívá v tom, že v jedné místnosti je umístěn systém, který chceme testovat z hlediska projevů inteligence, jak ji známe u lidí, ve druhé člověk. Oběma pokusným subjektům klademe otázky, a to tak, že nevíme, kdo ji dostane, a kdo tedy odpovídá. Odpovědi jsou experimentátorovi tlumočeny takovým způsobem, aby nepoznal, kdo reaguje. Pokud z odpovědí nelze poznat, jestli "pokusník" komunikuje s člověkem nebo systémem, vykazuje systém znaky inteligence, přesněji řečeno je inteligentní v zažitém smyslu slova. 

Existuje protikladný test zvaný čínský pokoj. V tomto myšlenkovém pokusu (autorem je americký filozof J. Searle) se v místnosti nachází člověk a spousta čínských textů. Onen člověk sice neumí čínsky ani slovo, resp. znak, ale umí na základě dotazu položeného v čínštině a nějakých pravidel či charakteristik najít text, jenž obsahuje použitelnou odpověď. Tu pak předá. Tazatel tak získá dojem, že dotyčný čínštinu ovládá.

Jak jinak - vedly se a vedou nekonečné debaty, jestli čínský pokoj vyvrací Turingův test, nebo ne, jestli tento test opravdu specifikuje inteligenci či její projevy atd. Během let vznikla řada konverzačních programů, které jakousi inteligenci simulují. V angličtině je to poměrně snadné, stačí zopakovat dotaz s nějakým doplňujícím textem jako "proč si to myslíš?", "řekni mi o tom víc" a podobně. Jednoduchá analýza dotazu může vybrat nějaké klíčové slovo a na něj se zaměřit.

To však není ten správný směr, jímž by se měly diskuse o umělé inteligenci ubírat. Můžeme pro test vybrat osobu mdlého rozumu a celý test relativizovat. Doběhnout lze člověka, natož systém. Dnes existující projekty pro vývoj umělé inteligence mají k té skutečné daleko. Hodně daleko. Chápu odbornou veřejnost, že toto téma medializuje a propaguje - jde o peníze na další výzkum.