Kachna, zvyklosti, tradice a národní hrdost

Blíží se svátky obžerství, hysterie a netolerance. Ano, mám na mysli Vánoce. Obžerství je jasné, podle průzkumů velká část našinců přibude na váze a většina z nich si ji ponechá do dalšího roku. Hysterie je taky jasná – co komu dát, kolik čeho koupit k jídlu, aby toho nebylo málo (jako každý rok nebude ani náhodou). A netolerance? Stačí se zeptat kohokoli, jak dělá bramborový salát, či ještě lépe (je to výrazně konfliktnější) – jak se dělá ten SPRÁVNÝ bramborový salát. A je oheň na střeše. 

Hit minulých let, spor o stromečky přírodní a umělohmotné, už zavál sníh, o Vánocích tak vzácný. Jakmile se zjistilo, že a) stromečky se buď pěstují pro účely zdobení, b) jsou z prořezů, jež by stejně přišly vniveč, c) ekologická zátěž a energetická náročnost výroby plastových jehličnanů zdaleka přesahuje teoretické škody z pořizování těch klasických, zájem o ně upadl. Živoří jen zvyk kupovat stromečky v květináčích, jenže tam to dopadá podobně jako s ušlechtilým vypouštěním vánočních kaprů do řek a rybníků – nepřežijí. Jídlo tedy bude i dnešním tématem. Zavinil to inzerát na FB: "Nabýzím ručnní výrobu ekskluzivních chlebíčků pro vaši společ-enskou akcy. Trocha vajec, junyoru, surrealismu a o občerztvení je postaráno. Cena za talířek (osum porcí) je 284 kč. Jen Kroměříž a okolý!" Fotka nelhala – co inzerát sliboval, to na ní bylo. Něco se mi na tom nezdálo – negramota by surrealismus (v kontextu udělaných chyb) správně nenapsal a nabídka obsahově příliš ladila s gramatikou. Ani jako vtip to nebylo moc pravděpodobné, pokud si ovšem někdo minimalistické chlebíčky opravdu neobjednal.