Americký vynálezce Thomas Alva Edison tvrdil, že jednoho dne bude elektřina tak levná, že svíčky budou používat jenom boháči. Nedávný ostrý růst velkoobchodních cen elektřiny takový scénář oddaluje.
Přirozeně ale otevírá debatu o dostavbě energetických zdrojů. Ještě před dvěma lety přitom byly podobné úvahy liché. Ceny elektřiny poblíž úrovně 20 eur za megawatthodinu atakovaly historická minima éry volného obchodování. Nedalo se tak hovořit o nových investicích prakticky do ničeho s výjimkou dotovaných projektů. V posledních měsících však ceny vyskočily nad padesát eur a relativně dobře se dýchá i nákladnějším (černouhelným či plynovým) elektrárnám.
Nabízí se tak otázka - odváží se někdo za stávajících podmínek investovat do nových klasických energetických zdrojů? Odpověď zní "těžko". Důvodem je měnící se trh. Setrvale rostoucí kapacity obnovitelných zdrojů v kombinaci s tlakem na energetické úspory brání dlouhodobějšímu optimismu ohledně cen. Aktuálně vysoké ceny elektřiny odrážejí růst cen černého uhlí na světovém trhu a cen povolenek na vypouštění emisí kysličníku uhličitého (CO2) v Evropě. Je pravdou, že obě zmíněné komodity si mohou v nejbližších několika letech udržet vysokou cenu. Uhlí díky dočasné podinvestovanosti sektoru těžby, povolenky skrze příznivé dopady zavedení vysoké tzv. tržní kapacitní rezervy pro roky 2019 až 2023.
Co se dočtete dál
- Znamená nástup obnovitelných zdrojů konec tepelných elektráren? Bude zelená energie zadarmo? A jak se orientovat na rychle se měnícím energetickém trhu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
