Občas když lidem říkám, kde pracuji, diví se: "A to se v tom velkém prostoru můžeš na něco soustředit? To já bych nemohl…" Říkám jim, že newsroom Economie je docela dobře vyřešený, je v něm jen lehký šum, a přinejhorším si člověk může nasadit sluchátka a pustit si hudbu. Třeba když píše článek a potřebuje se opravdu soustředit.

Řeším to přesně takto. Právě teď mi do sluchátek hraje nějaký mix ze Spotify, nerušící a pozornost nestrhávající melodie, ve kterých nikdo nezpívá česky - česká slova, a to jsem si ověřil, by mě rušila.

Ještě před několika lety bych měl pravděpodobně iPod a na něm výběr muziky v MP3. Dnes mi plně postačují Spotify a Google Music. V druhém jmenovaném mám část své audiotéky, takže nemusím nic kopírovat do pracovního počítače a svou oblíbenou hudbu mám kdekoli k dispozici.

Minulý týden jsem objevil moc pěkný graf, který zobrazuje příjmy "hudebního průmyslu" za uplynulých čtyřicet let.

Příjmy “hudebního průmyslu” za uplynulých čtyřicet let .

Zdroj: Visualcapitalist.com (graf se po rozkliknutí zvětší)

Zajímavé na něm je, jak moc se v tomto století "trh s hudbou" mění. Zatímco ve dvacátém století jste si kupovali nosiče (a s nimi "licenci k užití autorského díla"), posledních několik let sledujeme drtivý vzestup služeb, které mají ono módní přízvisko "on demand" - tedy doslova: na vyžádání.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Čeká média úplně stejná cesta? Rozhodně! Ostatně potřeba držet v ruce papír klesá a mít tištěné noviny je podobně pohodlné jako vlastnit sbírku CD a vinylů.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se