Zmatení jazyků: Máme astronauty, nebo kosmonauty? A proč elektoriát najednou panašuje o sto šest?

Nepodařený start dvou kosmonautů k mezinárodní vesmírné stanici ISS vyvolal nechtěně řadu otázek. Základní zní: jak je možné, že v raketě sedí současně dva lidé se stejnou profesí a cílem, přičemž jeden je kosmonaut a druhý astronaut? Slavný gordický uzel zdá se být dětským hlavolamem ve srovnání s tímto odborně jazykovým problémem. Přitom o žádný problém nejde – kosmonaut lítá do kosmu, astronaut ke hvězdám (argonaut pro zlaté rouno neletěl, ale plavil se na lodi; neologismus agronaut označuje člověka znalého získávání zemědělských dotací...).

Astronaut je ten, co letí ke hvězdám, tedy zjevně dál než k ISS; je to pojem podřazený kosmonautovi. Proč se tedy poutníci označují každý jinak? Je to zvyklost zemí, odkud pocházejí. NASA se rozhodla pro astronauta, Rusové pro kosmonauta, za což jim můžeme výjimečně děkovat, protože je to kvalitní a rozumná volba. Naštěstí Evropská unie tehdy ještě byla na houbách a na euronauta nedošlo. Tato obava není lichá, protože média mají z nějakých důvodů potřebu používat národní označení, takže v Číně byl tchajkonaut, v Indii vyomanaut... I další země mají svá národní označení, například maďarsky je to űrhajós, ale rozumně se připojily ke kosmonautovi.

Přemýšlejme o tom, proč má někdo hyperkorektní potřebu v jedné větě zmínit "amerického astronauta" a "ruského kosmonauta". Nesmyslnost toho dokazuje hypotetická věta "americký astronaut si dal chili burger a ruský chilli burger".