Z ekonomiky se stal maniodepresivní pacient, nikdo neví, co udělá zítra. Jeden muž to předpověděl a napsal, co bude dál

Lidstvo si mohlo vybrat - pomalejší růst ekonomiky a relativní stabilitu, nebo rychlý růst s velkými výkyvy. Zvolilo druhou možnost a z ekonomiky vytvořilo pacienta s bipolární poruchou. Za obdobími rychlého vzestupu následují prudké propady. A čím více zadlužený svět je, tím silnější tyto výkyvy budou. Myšlenky amerického ekonoma Hymana Minského zabývající se labilní povahou finančních trhů a v důsledku i kapitalismu byly ve své době ignorovány, nyní se k nim ekonomové vrací. Každý chce vědět, co bude dál.

Minsky patří k postkeynesiáncům, kteří razili myšlenku, že by měli ekonomové klást důraz na realismus předpokladů. Že nemá smysl stavět modely na předpokladech, které nemají oporu v realitě. Je nesmyslné předstírat, že existuje dokonale konkurenční trh, je absurdní ignorovat fakt, že zdroje jsou ve společnosti už nějak alokovány. Neohlížet se na historii. Lidé také často následují stádovité chování, řídí se zažitými konvencemi, byť nemusí být efektivní, nedávají ekonomicky smysl. Na to vše je nutné pamatovat. Přesto ekonomové typu Minského vždy byli na okraji hlavního proudu ekonomie. Často s nálepkou socialistů.

Příkladem stádovitého chování je svým způsobem i tento text. Pokud čtenář těchto řádků sleduje pravidelně zpravodajství, jistě si všiml, jak v posledních týdnech vzrostl počet textů varujících před krizí. Jistě mu neuniklo, jak nervózní trhy jsou. O přípravách na krizi mluví politici. Možná ji ale tímto na sebe přivoláváme a chováme se jako masochisté. V takové atmosféře klesá optimismus firem, domácností a krize přijde.

Lze jistě namítnout, že je hloupé si myslet, že krize může vzniknout jen kvůli blbé náladě. Že skutečnou příčinou obratu budou rostoucí sazby, klesající zisky, vyčerpaný trh práce, zkrátka konec vzestupné fáze hospodářského cyklu. Že skutečné příčiny krize jsou ryze objektivní a lze si je ukázat na ekonomickém modelu. S tím by Hyman Minsky hluboce nesouhlasil.

Podle Minského je krize zakořeněná v podstatě kapitalismu. Hospodářství se vyvíjí ruku v ruce s dobrou a blbou náladou. Optimismus vede k ještě většímu optimismu a pesimismus k ještě hlubšímu pesimismu. Jádro nestability současného hospodářství se skrývá v dluhovém financování investic - tedy růstu na dluh.