Je to již deset let, co propukla světová hospodářská krize, a od té doby se toho mnoho změnilo. Před deseti lety bylo velmi komplikované shánět peníze i na nejlepší investice. Mezi lidmi panovala nízká důvěra a míra rizika se zbytečně nadhodnocovala. Mnoho investorů si tak dnes vyčítá, že zbytečně dlouho stáli mimo centrum dění, na trhy vstoupili pozdě a přišli o velkou část potenciálních zisků.

Dnes se nacházíme ve zcela odlišné situaci. Po dlouhodobém růstu takřka všech odvětví se z trhů začala vytrácet obezřetnost. Investoři se předhání v nákupech na kapitálových trzích a riziko příliš neberou na zřetel. Pomocí štědrých dotací jsou podporovány nesmyslné projekty, které těžko budou hledat uplatnění v praxi a strach ze ztráty byl postupně nahrazen chamtivostí.

Růst trhů je umocněn nízkými úrokovými sazbami a takzvaným kvantitativním uvolňováním peněz, což přeloženo z řeči centrální bank znamená takřka neomezené tištění peněz. V mnohých ekonomikách začíná bujet inflace, která sebou přináší zásahy centrálních bank v podobě růstu úrokových sazeb. Synchronizovaný ekonomický růst, který jsme v minulých letech mohli ve světě pozorovat, se začíná proměňovat. Investoři začínají přelévat svůj kapitál do zemí a instrumentů, které kromě vyšších úrokových sazeb nabízí také bezpečí, že o své peníze nepřijdou. Dochází k odlivu kapitálu z rozvíjejících se ekonomik. V poslední době si tak můžeme všimnout krizí v Turecku či Argentině, které jsou doprovázeny dramatickými propady tamních měn.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem jsme se z minulé krize nepoučili?
  • Je ještě čas připravit se na tu budoucí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se