Lidl, novodobé eldorádo pro státní zaměstnance?

Pokud by měl člověk věřit prohlášením politiků, skoro by se divil, že půlka úředníků a dalších zaměstnanců státu nestojí ve frontě na práci za pokladnou v hypermarketu.

Už loni v březnu se tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová nechala slyšet, že resort je stejně chytrý jako Lidl, protože chce navyšovat platy učitelům. Letos v únoru, když řetězec přišel s další náborovou kampaní za víc peněz, pak dodala, že vytváří školství drtivou konkurenci. Její vyjádření se až tak moc neliší od prohlášení stávající ministryně práce Jany Maláčové, která plošný růst mezd ve státní sféře obhajuje vysokou fluktuací. "Není možné, aby nám lidé odcházeli do supermarketů," řekla.

Ve skutečnosti státní správa bobtná i přes "nízké" platy, které jsou ovšem, co se týká průměru, už teď nad soukromou sférou. Za posledních pět let pro stát pracuje o třicet tisíc lidí víc. A další mají přibýt. Bez ohledu na prohlášení politiků o výhodách supermarketů totiž stát nabízí kromě slušných mezd rovněž slušné zacházení, které v soukromém sektoru tak úplně běžné není. Kdo může říci, že je takřka nevyhoditelný, což ve velké míře platí pro všechny, kteří spadají pod služební zákon?

Lidl, který vskutku 450 tisíc lidí, kteří platí státní rozpočet, zaměstnávat nebude, slouží politikům spíš jako kdysi mystické Eldorádo, o kterém se ví, že nabízí tuny zlata, ale nikdo neví, kde to přesně je.