Minulý týden v úterý odpoledne to vypadalo jednoduše: otevřeme komentáře, dozvíme se, jací jsme tupani, zejména pak autor článku, ale potažmo i celá redakce, celá Praha, všichni placení Sorosem, tak to zase zavřeme, hotovo dvacet a budeme se tvářit, že jsme žádný experiment s komentáři neudělali. Ale ono ne!
O co vlastně šlo? Udělali jsme experiment, kdy jsme otevřeli provizorní diskusi pod sloupkem, jehož tématem byla prostá otázka: Obnovili byste komentáře, pokud by byly jen pro předplatitele a jen u vybraných témat?
Pregnantně to shrnul jeden z komentujících, pan Tomáš Hloušek: "Při přečtení otázky v nadpisu mě okamžitě napadla i jasná odpověď - NE. Když tak ale pročítám komentáře diskutujících níže, tak začínám mít o svém prvotním názoru pochybnosti. Myslím, že by se tomu měla dát šance a neházet vaničku i s dítětem do žita."
Po pravdě musím přiznat, že mě velice mile překvapila úroveň diskuse. Naprosto žádný komentář nebyl mimo téma, všechny byly slušné, kultivované, rozumné… Skoro by se chtělo říct: "Tak vidíte, že to jde, když se chce!"
Co přesně ale obnáší to "chtění se"? A jaké z toho všeho vyplynuly závěry?
Co se dočtete dál
- Co člověk, to názor. Co názor, to dva, někdy i tři protichůdné diskusní příspěvky. Není lepší příklad toho, že kdyby se měl někdo řídit výhradně názorem lidu, tak neudělá ani krok...
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
