Co z toho budu mít, že budu studovat?." To je otázka, kterou si v jistém věku pokládá každý mladý člověk. Jedná se o otázku zjevně ekonomického charakteru, která se snaží na jedné straně vyčíslit náklady studia (a to nejen finanční, ale i psychickou náročnost studia a ztíženou možnost si v průběhu studia vydělávat) a přínosy studia na straně druhé (a to nejen ve formě vyšších budoucích příjmů, ale i ve smyslu vyššího společenského postavení či sociálního kapitálu získaného v průběhu studia). Formálně ekonomie zkoumá výhodnost investic do (vlastního) vzdělávání od šedesátých let dvacátého století, klíčovým dílem je kniha "Lidský kapitál" nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1992 Gary S. Beckera, která byla poprvé publikována v roce 1964.

Za více než šedesát let zkoumání lidského kapitálu jsme se dostali k otázkám podstatně subtilnějším než je výše popsaný empirický odhad přínosu vzdělání na individuální úrovni. Giorgio Brunello, Guglielmo Weber and Christoph T. Weiss (The Economic Journal, číslo 127, strany 271–296) si položili otázku na první pohled opravdu velice specifickou, a sice jakým způsobem se odrazí v budoucích příjmech počet knih, které dítě přečte v prvních deseti letech svého života. Najít na ni odpověď není samozřejmě nic jednoduchého. Čtenář zde na první pohled vidí, že v tomto případě výzkumník balancuje na hraně klasického problému, v němž lze jen s nejvyššími obtížemi poznat, co je příčina a co následek. Jsou lidé bohatí, protože jako mladí hodně četli? Nebo je to naopak: čtou děti hodně, protože jsou jejich rodiče bohatí a děti na to mají čas?

Související

Máme-li zodpovědět položenou otázku správně, potřebujeme opravdu dobrý a rozsáhlý datový vzorek, tedy v tom slova smyslu, že potřebujeme dostatečné množství domácností, které mají podobnou ekonomickou i sociologickou charakteristiku (děti mají velice podobné materiální výchozí podmínky). Dále si musíme uvědomit, že nezáleží jen na příjmu rodiny, ale třeba i na tom, jestli se jedná o rodinu venkovskou či městskou. Venkovské prostředí se od městského liší v mnoha ohledech, jedním z nich je ten, že dětská práce je častější na venkově než ve městě a v tomto smyslu je pravděpodobnost, že četba dítěte představuje ušlý zisk rodiny, vyšší ve městě než na vesnici.

Brunello a jeho kolegové zkoumali vliv četby na budoucí příjmy na datech, která byla získána v projektu SHARE v devíti zemích: v Belgii, České republice, Dánsku, Francii, Itálii, Nizozemsku, Rakousku, SRN a ve Švédsku. Jedná se o vzorek 5 820 mužů narozených v letech 1920 až 1956. (Jen na okraj - děti v České republice jsou na tom se čtením ve srovnání s ostatními velice dobře.) První výsledek není nijak překvapivý, Brunello ukazuje, že každý rok, který student stráví ve škole, zvyšuje jeho celoživotní příjmy přibližně o devět procent, což velice přesně odpovídá předchozím studiím. Například Bhuller v roce 2011 ukázal na norských datech, že rok studia zvyšuje příjmy o 8,7 procenta. (Studie porovnává pouze privátní zisk ze vzdělání, mimo nějž existuje samozřejmě i celospolečenský zisk ze vzdělání, např. v tom, že vzdělání snižuje kriminalitu.)

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 40 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru