Soud vrátil Babiše k Burešovi. Horší je však "burešovské" působení českého premiéra

Nepopotahujme zrcadlo za to, že ukazuje křivou hubu. I tak by šel interpretovat verdikt slovenského Nejvyššího soudu, který zamítl dovolání českého designovaného premiéra Andreje Babiše v jeho sporu se slovenským Ústavem paměti národa o oprávněnost evidence v archivech StB. Žalovanou stranou podle soudu nemůže být správce archiválií. A chybou prý bylo i opírat se o svědectví nedůvěryhodných estébáků – což už loni v říjnu konstatoval i bratislavský Ústavní soud, který zrušil předchozí verdikty, dávající Babišovi zapravdu.

Zamítnutí Babišova dovolání není žádným výrazným posunem v kauze nebo překvapením. Plnému Václaváku, skandujícímu "Je to pravda, je to tak, vládne nám tu estébák", bude Babiš moci i nadále jenom dokolečka tvrdit, že je to "účelovka". Respektive "kampaň". Žádný důkaz v podobě platného soudního rozhodnutí český premiér už půl roku nemá a ani dál mít nebude. Naopak stoh archiválií, ztotožňujících spolupracovníka StB Bureše s Babišem, působí více než přesvědčivě.

Význam nejnovějšího kroku slovenského Nejvyššího soudu je spíš symbolický. Slovenská justice se s případem Babiš definitivně vyrovnala. Obrátí-li se šéf hnutí ANO na Evropský soud pro lidská práva, jak avizuje, dostane posuzování problematiky dávného členství v komunistické tajné policii nadnárodní rozměr. Což může být ještě zajímavé.