Je koruna silně nadhodnocená? Takový výstup "vyprodukuje" jen model pomíjející české podmínky

Za rok a dva týdny které uběhly od okamžiku, kdy Česká národní banka ukončila umělé oslabování měny, jsme si zvykli na to, že koruna systematicky posiluje. Některé hranice odolávají déle - třeba kurz 26 Kč/euro představoval pověstnou psychologickou bariéru, kterou koruna atakovala celé loňské léto a prorazila ji až v říjnu, někdy po dvou krocích k silnějšímu kurzu následuje jeden opačný, najdou se období, kdy na měnové frontě zavládne klid, ale trend je neměnný. Korunu tlačí k silnějším hladinám poměrně výrazný úrokový rozdíl vůči eurozóně, rychlý ekonomický růst i očekávání, že konvergence, tedy dohánění, bude v Česku pokračovat.

Poprvé ale zazněly silnější hlasy tvrdící, že koruna je ve skutečnosti nadhodnocená. Názor přichází ze zahraničí, od renomované ekonomické agentury i od významné banky. Česká „analytická obec“ se však většinově shodne na tom, že koruna letos překoná hranici označenou číslovkou 25, což se jí naposledy podařilo před dlouhými dvěma tisíci dny (konec října 2012) a podívá se ještě k silnějším hodnotám. Proč se názory obou skupin liší a komu je rozumnější dopřát sluchu?

Analýza agentury Bloomberg v přehledu podhodnocených a nadhodnocených měn zařadila korunu k australskému a novozélandskému dolaru a švýcarskému franku, jež prý čeká pokles. První dvě zřejmě proto, že se vyhnuly nekonvenčním opatřením (typu QE), která kurz měn v důsledku snižují... Ještě podivnější vysvětlení ekonomové Bloombergu dávají v případě Česka. Zmiňují, že koruna po skončení intervencí zhodnocovala, současně ale do úvahy přidává počáteční nadhodnocení a docházejí k názoru, že koruna je o 11 procent výš, než by podle jejich modelů měla být.

Koruna posiluje, hranici 25 korun za euro by mohla prolomit koncem roku. Britská banka HSBC ale věští, že českou měnu čeká oslabení

19. 4. 2018 ▪ 4 min. čtení

Experti HSBS zase kladou velkou váhu na vývoj v eurozóně a dovozují, že očekávané zpřísnění měnové politiky ECB (nejprve zrušení QE a následně i růst úroků) koruna odskáče, protože kapitál odteče. Nízká inflace nedovolí ČNB zvyšovat sazby a tak koruna nebude dostatečně atraktivní.

Jádro úvahy je logické. Politika ECB je jistě jedním z hlavních limitů pro ČNB a spekulativního kapitálu čekajícího na lepší uplatnění je tu kvůli (či vinou) intervencím až až. Ovšem vyvozovat ze zpřísnění politiky ECB, které je stále v mlze, hrozbu pro korunu, je hodně předčasné. Už proto, že současný úrokový diferenciál vůbec není malý a i přes opatrné řeči ČNB je pravděpodobné, že letos dokonce o 25 basických bodů vzroste.