Komentář ministryně financí Aleny Schillerové: Jsou daňové odpočty na výzkum tím správným řešením?

Investovat do výzkumu a vývoje se firmám vyplatí, protože tím zvyšují svou konkurenceschopnost, a tedy i šanci uspět v dnešním globalizovaném světě. Pro některé podniky, například z automobilového průmyslu nebo z oblasti elektroniky a IT, jsou dokonce inovace nutnou podmínkou, aby se udržely na trhu. Do vědy a výzkumu se tedy bude investovat stále a bez ohledu na existenci dotační či daňové podpory. Je proto otázkou, zda a také jak se má ještě stát pokoušet stimulovat tuto aktivitu. Jakoukoliv podporu ze strany státu totiž nakonec stejně uhradí daňoví poplatníci.

Rozdělme si výzkum a vývoj, zjednodušeně řečeno, na "základní" a "aplikovaný". Základní výzkum to má složité. Jeho výstupy zpravidla nejde přímo použít v konkurenčním boji na trhu, ale z dlouhodobého hlediska vytváří pozitivní podmínky pro další rozvoj společnosti. Instituce provádějící základní výzkum obvykle nevytvářejí zisk a bez nějaké formy dotační podpory se jen těžko obejdou.

U aplikovaného výzkumu a různých inovací je mnohdy situace úplně jiná. Firmy do této oblasti investují s jasným cílem zvýšit svou konkurenceschopnost, a tedy vytvářet zisk, který jim pokryje vstupní investiční náklady a následně přinese dividendy nebo peníze na další rozvoj. I přesto se stát snaží podporovat i tyto investice do výzkumu a vývoje, aniž by se prokázalo (například odbornými studiemi), že tato podpora skutečně stimuluje vědeckovýzkumné činnosti. Je dost dobře možné, že by tyto firmy výdaje do aplikovaného výzkumu a vývoje investovaly tak jako tak i bez podpory státu. To by ale znamenalo, že stát vynakládá své prostředky na podporu této oblasti bez zamýšleného efektu.