Odchodem Stephena Hawkinga ztrácíme člověka, který snad nejvíce ze všech fyziků tohoto i minulého století dokázal oslovit širokou veřejnost o těch nejzákladnějších principech, jimiž se řídí příroda a k jejichž odhalení sám tak výrazně přispěl. Přes přetěžký fyzický handicap vypracoval teoretické základy spojující Einsteinovu teorii gravitace s kvantovou teorií a položil základy moderní kosmologie.
Na počátku studií v Cambridge mu byla diagnostikovaná amyotrofická laterální skleróza, neléčitelná degenerativní nervová choroba, na niž zemřel například i Stanislav Gross a kterou se snažila zpomalit kmenovými buňkami profesorka Eva Syková. Hawking překonal počáteční depresi vyvolanou pesimistickou předpovědí, že mu zbývají jen dva roky života, a vrhl se do studie obecné teorie relativity a kosmologie.
Vůle, se kterou překonával stále se zhoršující zdravotní stav, byla neuvěřitelná. V roce 1985 dostal během návštěvy CERN životu nebezpečný zápal plic, který byl tak vážný, že vyžadoval tracheotomii, v jejímž důsledku ztratil hlas a byl nucen používat hlasový syntezátor. Jak ztrácel schopnost ovládat ruku, používal k jeho ovládání svaly ve tváři. Přes všechny tyto potíže Hawking zakusil v roce 2007 beztížný stav v letadle NASA. To všechno ilustruje jeho nezdolnou povahu. Jeho zdravotní stav vyžadoval stálou péči, kterou mu poskytly jeho dvě manželky, které si zaslouží velký obdiv.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
