Zemanova cesta od Západu k Východu

Miloš Zeman s oblibou vyvrací – podle něj nepravdivé – tvrzení, že jeho diplomatické aktivity jsou příliš jednostranně orientované na Rusko, Čínu a autoritářské země Střední Asie. Analýza dává prezidentovi za pravdu – ovšem jen pro první dva roky v úřadě.

V roce prvním byl prezidentův diplomatický kalendář vyvážený, setkával se s významnými evropskými hlavami států a udržoval styky s nejvyššími představiteli unijních institucí. Zároveň svými cestami či přijetími v Praze napomáhal silnému sousedskému a středoevropskému základu zahraniční politiky. Od počátku byl silný prezidentův zájem o Izrael. V prvních dvou letech se prezident neváhal setkat s významnými bojovníky za lidská práva z Barmy a Ukrajiny.

Také v roce 2014 prezident zachoval silný evropský a unijní rozměr své diplomacie. Kromě toho ukazovaly zahraniční aktivity Miloše Zemana důraz na jihovýchodní a střední Evropu, ale i sílící důraz na Asii – navštívil Afghánistán, Kazachstán, Tádžikistán, Arménii či Tatarstán.

Významnější evropskou cestu (s výjimkou reprezentace ČR na summitu NATO ve Walesu) podnikl pouze do Francie k výročí začátku první světové války. Především se však v roce 2014 v plné síle projevil zájem o Čínu. S čínským prezidentem se setkal v Rusku u příležitosti olympijských her v Soči, v srpnu se sešel s čínským premiérem a zúčastnil se setkání regionální čínské iniciativy „16 plus 1“. Vrcholem jeho úsilí byla říjnová státní návštěva v Čínské lidové republice.

Západ ztrácí zájem

Izolace se začala projevovat v roce 2015. Prezident cestoval do Jordánska a Spojených arabských emirátů, Ázerbájdžánu, Číny a Ruska – v rámci cesty na oslavy výročí druhé světové války. V Evropě podnikl cestu do Vatikánu, Polska a účastnil se summitu východního partnerství v Rize. Miloš Zeman sice dvakrát navštívil USA, ovšem nikdy na pozvání amerického prezidenta. I návštěvy v Praze svědčily o slábnoucím zájmu o českého prezidenta. Zemana navštívil například mongolský prezident či monacký kníže a jinak zejména méně významné delegace z Blízkého východu či Číny.

V roce 2016 Zeman cestoval málo – Arménie, Makedonie, Portugalsko, opětovně se účastnil kontroverzní konference Rhodos Forum, kterou pořádá bývalý příslušník KGB a blízký Putinův spolupracovník Vladimir Jakunin. Česko reprezentoval při setkání hlav států V4 ve Varšavě, na summitu NATO tamtéž a na summitu ASEM v Ulánbátaru. V Praze přijal slovinského, makedonského, polského, rakouského, bulharského, tatarského, černohorského, tádžického a francouzského prezidenta, marockého krále, monackého a lichtenštejnského knížete.

V roce 2017 kromě každoročních reprezentačních povinností (NATO, Visegrád, Valné shromáždění OSN) vykonal Miloš Zeman státní návštěvu Chorvatska, Slovenska, Vietnamské socialistické republiky a Ruské federace, účastnil se EXPO 2017 v Kazachstánu. Doma přijal mj. předsedkyni Národního shromáždění Vietnamu, předsedu vlády Belgie, rakouského, německého a maďarského prezidenta, dvě delegace z Čínské lidové republiky a předsedu Čínské fotbalové asociace.

Zemanovo „vyvažování“

Jak zpětně hodnotit diplomacii českého prezidenta? Z přehledu je patrné, že na každý jeden kontakt se „západní“ Evropou připadá daleko větší množství setkání ve východní Evropě a Asii. Miloš Zeman měl vyvážený začátek, postupem času však začal využívat zahraničněpolitická témata k politické mobilizaci své voličské základny a diplomatické aktivity k prosazování často netransparentních hospodářsko-politických zájmů. Frekvence setkávání s představiteli polodemokratických či přímo autoritářských států postupně sílila, přičemž přínos těchto vazeb pro Českou republiku – nikoli pro úzce vymezený okruh hospodářských elit – je mizivý.

Argument, že svým diplomatickým zaměřením na Čínu, Střední Asii a východní Evropu prezident vyvažuje jinak převážně „západní“ vektor české diplomacie, nemůže obstát. Česká vláda prováděla diplomacii všech směrů a vyvažování nepotřebovala. Naopak – nacházíme se paradoxně v situaci, kdy naše vztahy se zeměmi na východ od nás jsou v rámci možností stabilizované, zatímco se zvýrazňuje dělení na Východ a Západ přímo v Evropě.

Evropu čeká klíčová debata o své budoucnosti – a o rozpočtu – a v této debatě by měl nejvyšší představitel české exekutivy nabízet pomoc. To ovšem Miloš Zeman činil pouze zpočátku – je obtížnější jednat s partnery o kritických otázkách evropské budoucnosti než se nechávat bratrsky poplácávat po zádech ve střední Asii.

Autor je zástupcem ředitele Aspen Institute Central Europe