Jako předškolák jsem po obědě spát nechodil. Když mně pak ve školce po obědě řekli, že si jdu lehnout a že mám spát, tak jsem se velmi divil. Ale lehl jsem si, i když jsem nespal. Pak to nějak rodiče domluvili, snad jsem měl povoleno jen ležet a nenutili mě spát, ale do života jsem si odnesl jedno hezké ponaučení: Najdou se lidi, co tě budou nutit do něčeho, co nechceš, ale je to řešitelné.
Jsem tedy, z vlastního prožitku, ten poslední, kdo by nutil dítě po obědě spát, a vím, že rozumnější školky s tím nemají problém. Dokonce s tím mají menší problém než někteří rodiče. O víkendu jsem třeba narazil na příběh paní, která, podle svých slov, "vede dítě k tomu, aby nebylo loutkou systému", a tak vychovala šestiletého syna, který se - opět cituji - "zhroutí, když si má po obědě lehnout" a "když mu babička řekla, že lže, tak zvracel, bolela ho hlava a srdce". A prý se tak děje pokaždé, když narazí na nějaký odpor.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje předplatné i na delší období a tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 217 777 888.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 217 777 888.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
