Prezident Miloš Zeman se opakovaně svými prohlášeními dostává do konfliktu s oficiální zahraniční politikou českého státu. Zatím naposledy když v úterý v Radě Evropy prohlásil, že Krym už zůstane Rusku a Ukrajina by se měla pokusit jednat o finanční kompenzaci. Řada ruských politiků to interpretuje jako uznání ruské anexe Krymu, ukrajinská diplomacie naopak Zemanovy návrhy v oficiálním prohlášení označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Do nezáviděníhodné situace vystavil Zeman i českou diplomacii a celou vládu, která v souladu se stanoviskem Evropské unie považuje anexi Krymu za protiprávní a podporuje sankce uvalené na Rusko. Jak by se k tomu měla vláda postavit? Může a má prezidentovi zabránit, aby se k zahraniční politice vyjadřoval v rozporu s tím, co oficiálně podporuje země, v jejímž čele stojí?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
