Prezident Miloš Zeman se opakovaně svými prohlášeními dostává do konfliktu s oficiální zahraniční politikou českého státu. Zatím naposledy když v úterý v Radě Evropy prohlásil, že Krym už zůstane Rusku a Ukrajina by se měla pokusit jednat o finanční kompenzaci. Řada ruských politiků to interpretuje jako uznání ruské anexe Krymu, ukrajinská diplomacie naopak Zemanovy návrhy v oficiálním prohlášení označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Do nezáviděníhodné situace vystavil Zeman i českou diplomacii a celou vládu, která v souladu se stanoviskem Evropské unie považuje anexi Krymu za protiprávní a podporuje sankce uvalené na Rusko. Jak by se k tomu měla vláda postavit? Může a má prezidentovi zabránit, aby se k zahraniční politice vyjadřoval v rozporu s tím, co oficiálně podporuje země, v jejímž čele stojí?
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
