Co s lidmi, kteří si neumí dát dohromady dvě a dvě?

Před nějakými dvaceti lety jsem chodil na brigádu do Škodovky. V partě asi čtyřiceti lidí jsme myli lakovnu - a ano, bylo to přesně takové, jak to zní: do ruky hadr, do druhé kýbl s nějakým speciálním čistidlem, za hodinovou mzdu někde kolem té minimální. A jak jsme se tak při práci bavili, tak jsem zjišťoval zajímavé věci. Třeba že starší mlčenlivý šedivý pán, co tam drhne s námi, je dětský lékař z Kazachstánu, který půl roku myl lakovnu a půl roku provozoval doma praxi. Za vydělané peníze koupil zdravotnický materiál, kterého měli v Kazachstánu nedostatek…

Nebo skupinka dvanácti Romů, která se vždycky v pátek odpoledne objevila v Boleslavi ve dvou autech - jezdili odněkud od Berouna snad. Jeden z nich mi říkal: "Hele, můj kluk chodí na ekonomku. Když bude blbej, bude akorát tak kopat. Teď přišel s tím, že by chtěl řidičák. Tak jsem mu řekl: Budeš jezdit se mnou, vyděláš si na to sám, co já tě budu dotovat? Támhle myje linku! Mohl bych mu na to dát, jasně, ale co by z něj bylo?"