Od začátku července začaly platit zatím poslední významné daňové změny a další budou následovat v příštím volebním období.

Některá současná opatření, jako vyšší slevy na děti nebo rozšíření možnosti využití paušální daně pro více podnikatelů, jsou připomínána poměrně často. O jiných se ale příliš nemluví, a podnikatelé jsou tak překvapeni, že musí upravovat účetnictví, uvádí daňový poradce Roman Landgráf.

Patří nim třeba nová pravidla pro společné podnikání. Jako "sdružení" fungují někteří živnostníci. Kolik osob takto v Česku podniká, nelze podle finanční správy zjistit. Tato forma je ale oblíbená například mezi řemeslníky, a to zejména díky své jednoduchosti. Podnikatelé nemusí vést podvojné účetnictví ani se nikde registrovat. O činnosti stačí pouze informovat v daňovém přiznání. Pravidla se ale nyní změnila.

Společné daňové přiznání k DPH dosud odevzdával za celé sdružení jenom jeden z podnikatelů. Nově ho budou muset vyplňovat všichni jednotlivě, k tomu musí každý ze společníků vést vlastní evidenci pro účely DPH. Vůči finančnímu úřadu vystupují tedy všichni společníci samostatně.

"Podnikat formou sdružení je sice možné i nadále, novela ale ruší z hlediska DPH jakoukoliv jeho dosavadní výhodnost, takže přestává být pro podnikatele zajímavé. Lze tedy očekávat, že podnikatelé společnou činnost ukončí nebo budou pokračovat v podnikání jinou formou, která je ale administrativně ještě náročnější," vysvětluje Landgráf.

POZOR NA ZMĚNY U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Problém také je, že společníci budou nově muset ve firmě vyúčtovat DPH u veškerých plateb také vzájemně mezi sebou, což odporuje tomu, že mají společný podnik. "Každý společník nyní sleduje svůj obrat samostatně a v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede veškeré údaje za svá uskutečněná a přijatá plnění, tedy i ta uvnitř společnosti. Údaje potom uvádí ve svém daňovém přiznání," vysvětluje tisková mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Zákon neřeší, jak má toto proúčtování přesně vypadat, a finanční správa k tomu teprve nyní připravuje metodiku, přestože pro sdružení založená po 30. červnu 2017 změny už platí. "V tuto chvíli není možné informaci poskytnout, neboť dosud nebyla schválena její konečná podoba," uvádí Petlachová.

Praxe navíc ukazuje, že řada podnikatelů o změnách ani neví. "Až v těchto dnech se na mne obrací podnikatelé s dotazy, zda už nebude možné ve sdružení podnikat nebo jestli se administrativa opravdu tak zkomplikuje," popisuje Landgráf.

 

Podobně velké daňové změny už ministerstvo financí do konce volebního období nechystá. Na další roky ale připravuje například novelu zákona o dani z příjmů. Návrh pro první čtení by měl být hotový v září a má být základem pro elektronizaci státní správy. Připravuje se také projekt na samovyměření daně. Poplatníci by měli mít nově daně přesně takové, jaké uvedou v daňovém přiznání. Dnes daň vyměřuje úředník samostatným rozhodnutím.

Návrh zákona představí ministerstvo těsně před podzimními volbami, které však s jeho konečnou podobou ještě zamíchají. Daňové změny totiž patří k hlavním otázkám každých voleb a Česko má v této oblasti co vylepšovat. Ačkoliv se zlepšil výběr daní, stále se nedaří zjednodušit daňový systém a vysoké zdanění práce.

"Veřejným financím se daří zejména díky velkému množství daňové zátěže, která je jedna z nejvyšších v celé Evropě. Zdanění práce máme spolu s Maďarskem nejvyšší v celém regionu, což zbytečně brzdí českou ekonomiku," popisuje například David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Složení nové vlády, která o nastavení daňového systému rozhodne, určí podzimní volby. Podle posledních průzkumů by je vyhrálo ANO s více než 29 procenty hlasů.

Související