Proč vyhazujeme peníze, abychom nalákali zahraniční firmy? Podpořme raději ty české

Investice, zahraniční investice, zahraniční pobídky. Zní to jako zaklínadlo, které má vykouzlit ekonomický růst. V poslední době se stále hovoří o tom, jak je důležité, aby zahraniční firmy investovaly v České republice. Říká se, že je třeba sem zahraniční firmy nalákat - že to oživí českou ekonomiku. Na první pohled to vypadá opravdu dobře - více pracovních míst, více kapitálu, více peněz vybraných na daních... Proto stát zahraniční firmy do Česka láká investičními pobídkami. Firmám vstupujícím na český trh je poskytnuta určitá ekonomická podpora: například daňové úlevy či přímá dotace.

Ale co se vlastně skrývá za oním termínem "zahraniční investice"? V praxi to znamená, že zahraniční (například čínská) firma koupí nějakou českou firmu, případně že v České republice postaví továrnu. Pro stavbu továrny i pro jiné aktivity dostane v rámci investiční pobídky buď daňové úlevy nebo dotaci a v továrně pak zaměstná tři tisíce Čechů za podprůměrný plat. Zisk jde do Číny. Česká republika z toho nemá téměř nic. Z Česka se tak stává levná montovna, kam asijské firmy přenášejí výrobu.

Z tohoto pohledu investiční pobídky již tak úžasně nevypadají. Jsou to vlastně dárky zahraničním firmám placené z našich kapes. V posledních letech stát poskytl investiční pobídky (dárky) za desítky miliard korun. I kdyby byla existence pobídek ospravedlněna, tak se naskýtá otázka, proč obdarováváme zahraniční firmy a ne ty české? Těžko říct, pravděpodobně proto, že výraz "zahraniční investice" zní více sexy než "české investice".

Na místě je otázka, proč v Čechách neinvestují české firmy - proč se v Čechách nestaví české továrny? Proč musíme prosit Čínu a Jižní Koreu, aby nám dala vydělat? Není to náhodou proto, že byrokratická a daňová zátěž je zde pro české podnikatele nesnesitelná? Většina českých firem si například stěžuje na kontroly úřadů založené na byrokratické šikaně.

Celá situace je tedy poměrně trapná: sami si na sebe vytváříme nesnesitelný byrokratický bič, díky kterému v Česku lidé ztrácejí motivaci podnikat, investovat a vůbec cokoliv dělat. Následně našimi penězi podplácíme zahraniční firmy, aby tu stavěly továrny. Za pár drobných pak děláme zahraničním firmám otroky, abychom měli z čeho žít. Nejsmutnější je pak vidět v televizi politiky, kteří se plácají po zádech za to, že se jim podařilo oživit českou ekonomiku. Omyl: podařilo se jim udělat z České republiky zemi závislou na zahraničních firmách.

Co s tím? Nebylo by lepší jít přímo k jádru problému? Nebylo by místo prosení o zahraniční investice lepší vytvořit v naší zemi svobodné prostředí příznivé pro české firmy, podnikatele i zaměstnance? Nebylo by namístě například zjednodušit administrativní procesy a přestat českým firmám házet klacky pod nohy? Nebylo by lepší místo další a další byrokracie vytvářet v naší zemi svobodu a transparentnost? Pak by to mohli být Češi a české firmy, kdo by v Česku investoval, vytvářel pracovní místa a zisk.