Vrátí Průmysl 4.0 výrobu z Číny zpět do Evropy?

Je tomu teprve pár měsíců, co se německá společnost Adidas, která už před více než dvěma dekádami outsourcovala výrobu bot do jihovýchodní Asie, rozhodla vrátit ji zpět do Německa. Díky Průmyslu 4.0. Levnou pracovní sílu totiž nahradí stroje. Firma ušetří na personálních nákladech, logistice i na nové, vysoce automatizované výrobě.

Je to jen výjimka, nebo Průmysl 4.0 skutečně zabrání exodu výroby do Číny, či dokonce přinese rovnou její návrat (nejen) do Česka?

Adidas měl v Číně hned šest subkontraktorů. Je to tak, své boty vlastně nevyráběl. Stál jen za vývojem a designem, výrobě kraloval outsourcing. Zastaralý ruční outsourcing. Tomu odpovídalo i řízení kvality. Každá bota byla i přes pevně nastavené procesy svým způsobem originál.

Oproti tomu Průmysl 4.0 přináší nové, doslova inteligentní stroje. Ty mohou být vybaveny neuronovými sítěmi, stejně jako autonomní automobily, a mohou se postupně učit a zdokonalovat. Co se dřív muselo poctivě naprogramovat, se dnes může stroj za asistence lidí, strojních a IT inženýrů naučit. V budoucnu bude právě tato část Průmyslu 4.0 ještě silnější. Systémy pro podporu umělé inteligence totiž právě díky automobilovému průmyslu zažívají masivní boom, podobně jako kdysi LED.

S tím je nevyhnutelně spjatý zcela nový rozměr řízení kvality. A to nejen v oděvnictví, do nějž podobná automatizace přinese doslova novou průmyslovou revoluci. Stroje se mohou učit poznávat odchylky v kvalitě, mohou se učit samy rozhodovat. Už nebude potřeba kontroly lidských očí, jejichž přesnost s odpracovanými hodinami může klesat. Moderní stroje umí a budou čím dál víc umět se rozhodovat samy.

Podíl lidské práce klesne, vyrábět v Asii ztratí smysl 
To samozřejmě nevyhnutelně povede k poklesu podílu manuálních činností bez vysoké přidané hodnoty. Přesně těch, které se dnes outsourcují obvykle do Číny, Indie, Bangladéše a dalších států jihovýchodní Asie s levnou pracovní silou. Ano, Průmysl 4.0 připraví část lidí o práci, stejně jako kdysi parní stroj. V Evropě jich ale tentokrát zas tolik nebude. O práci postupně přijdou hlavně dělníci v těch částech výroby, kde zatím nebyli nahrazeni.

Průmysl 4.0 už ale nebude o šicím stroji, jehle a niti, abychom použili příklad Adidasu. Pokročilá automatizace bude vyžadovat špičkové IT odborníky, jenže těch v Číně zatím není tolik. Navíc automatizace přinese i centralizaci výroby. Stroje jsou totiž oproti lidem rychlejší. 

Původní výrobu, ve které pracovaly tisíce dělníků od několika různých dodavatelů, v době Průmyslu 4.0 pohodlně zvládnou obsloužit stroje na jednom jediném místě s minimem vysoce kvalifikované obsluhy. Jejich chod pak budou řídit sofistikované výrobní informační systémy doplněné o specializované nadstavby pro Průmysl 4.0, jako je například SCS. S tím však vzroste kritičnost celé infrastruktury i nároky na její dostupnost. Průmysl 4.0 navíc vyžaduje výrobní haly vybavené vysokorychlostními datovými sítěmi odolnými proti silnému rušení. IT infrastruktura vyžaduje i separátní rozvody elektřiny, oddělené zejména od strojů s elektromotory.

Podtrženo a sečteno, pro Průmysl 4.0 je potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly, od samotné modernizace výrobních hal až po řízení každodenního provozu. Další bod pro Evropu, další kaňka pro přesun výroby do Číny.

Inteligentní a bezchybné stroje, které jsou navíc schopny samy a s předstihem detekovat poruchy či potřebu údržby a seřízení, výrazně zkrátí inovační cyklus. Stovky senzorů v každém výrobním stroji budou u prototypů schopny detailně popsat a nechat řídit každou fázi výrobního procesu. Tento proces tak nebude popsán jen na základě průchodu výrobní halou z jednoho pracoviště na druhé. Ne, kanban už v době Průmyslu 4.0 zkrátka nestačí.

Každé pracoviště teď bude mít online k dispozici detailní popis toho, co, kdy, jak, případně i proč dělá, a bude to umět vyhodnocovat a měřit. Jakékoliv změny ve výrobním procesu se navíc automaticky promítnou do kapacitního plánu výroby i do kalkulace nákladů. Na typické otázky vývojových oddělení „A co kdybychom…“ budou k dispozici okamžité modelace finančních i kapacitních dopadů na celou výrobu, včetně dopadu na koncové ceny. V oborech, které používají cenotvorbu pomocí metody cílových nákladů (target costing), to bude znamenat malou revoluci.

Právě zkrácení inovačního cyklu je klíčovým argumentem, proč neoutsourcovat výrobu do Číny. Na výzkum a vývoj jsou potřeba špičkoví odborníci. Ti doposud obvykle pracovali v Evropě či USA a do továren v Asii létali jen výjimečně. Teď bude situace odlišná. Ponechání výroby v Asii by mohlo v řadě oborů inovace uměle přibrzdit.

Logistika bude hrát stále větší roli, Česko má šanci 
A pak tu máme největší a nejzásadnější argument, který i bez Průmyslu 4.0 leží posledních pár let celé řadě firem v žaludku, mimo jiné kvůli tlaku na snižování karbonové stopy. Vyrábět zboží pro Evropu mimo Evropu je logisticky nevýhodné. I kdyby logistika z Číny byla predikovatelná přesně na dny, což zatím obvykle není. Zkrátka převážet zboží z místa A do místa Z, kde se nalodí na loď směr přístav Y, odkud konečně poputuje do místa B, to už v dnešní „e-shopové“ době, kdy zákazníci chtějí mít vše co nejrychleji, není úplně životaschopný koncept. O rizicích a právních aspektech celého tohoto procesu ani nemluvě.

Průmysl 4.0 může být obrovskou šancí právě pro naši zemi. Ta je kromě vysoké kvality montáže elektroniky proslulá také velmi dobrou logistikou. Česko je totiž skutečně v srdci Evropy a Průmyslu 4.0 dokáže nabídnout mnohem více než jen dvě dálnice do Německa a dvě na východ. A to by se naší ekonomice mohlo brzy vyplatit.

Jaroslav Otcovský pracuje ve společnost Asseco Solutions. Je odborníkem na elektronickou komunikaci mezi právními subjekty a státní správou Kromě toho se věnuje řešení SCS (Smart Connected Services) a Průmyslu 4.0.