Ze skoro šesti milionů tuzemských odběratelů elektřiny si loni fotovoltaiku (na střechu či na fasádu) nainstalovalo pouze několik stovek z nich. K naplnění i těch nejopatrnějších scénářů potenciálu bychom tímto tempem potřebovali více než 1,5 tisíce let.
Němci už s horizontem roku 2020 spojují konec epochy typické výrobou elektřiny ve zdrojích běžících prakticky nepřetržitě na plný výkon (baseload) a totální proměnou maloobchodu s elektřinou.
Česko však dosud nechává potenciál obnovitelných zdrojů hodně stranou a sází na stavbu nových jaderných elektráren.
V EU loni přibyly větrné elektrárny o výkonu přes 12 tisíc megawattů, to je výkon přibližně 12 bloků v Temelíně. Celkovou instalovanou kapacitou větrné elektrárny předběhly uhelné zdroje a staly se druhým nejrozšířenějším evropským zdrojem elektřiny, hned po plynu. Čtvrté v pořadí, vodní elektrárny, vítr předehnal předloni a páté jaderky už v roce 2013. Drtivá většina nových větrných turbín i nadále vzniká na pevnině. V moři, kde se očekává masivní rozvoj teprve během dalších let, stojí zatím jen asi 8 procent všech větrných elektráren.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení