Co je pod americko-ruskou čepicí generála Flynna

Bude to znít jako povzdech, ale nechť: náš svět už nutně potřebuje vědět pravdu o ruských hackerských útocích před americkými prezidentskými volbami, konkrétně pravdu o tom, do jaké míry Donald Trump o věci věděl, respektive jestli vše dokonce nějak nekoordinoval.

Zatím víme jen to, že hackerské útoky se odehrály. A můžeme jen přemítat, jak zveřejnění ukradených e-mailů oslabilo Hillary Clintonovou v týdnech před listopadovým hlasováním.

Už pár dní ale víme také to, že šéf FBI James Comey chtěl už nejpozději loni v červenci zveřejnit v listu The New York Times komentář, v němž by Ameriku a svět upozornil na počínání ruských hackerů, kteří podle četných informací pracovali přímo ze sídla ruské tajné služby v moskevské budově Lubjanka. Jenže Barack Obama jej v tom zastavil.

Proč, přesně není jasné, ale podle amerických médií asi převážila typická obamovská úvaha, že bude lepší věc nechat být. Víme zároveň, že Vladimir Putin vše popírá - naposledy se tak vyslovil předevčírem, kdy se jej na to ptali novináři na summitu zemí Arktidy konaném v ruském Archangelsku. Což ale samozřejmě není tak podstatné jako to, že údajné Trumpovo volební propojení s Putinem vyšetřují nyní v USA kromě FBI i dvě komise složené ze zákonodárců. Jednu zřídil americký Senát, druhou Sněmovna reprezentantů.

Výsledky však zatím nejsou žádné, jen spousta politikaření a dramat ve smyslu kdo, kdy (ze strany Trumpova tábora), s kým (z ruských diplomatů) mluvil, co si řekli a jestli republikáni vážně chtějí věci přijít na kloub, když by to zpochybnilo jejich prezidenta.

Pravdu vědět by bylo záhodno už proto, že se v Evropě letos chystají leckteré volby, jejichž výsledek by se Rusové mohli také pokusit nějak ovlivnit. Doufejme proto, že tajné služby v Německu (volby v září) a i u nás v Česku (v říjnu) už pracují na tom, aby to odhalily a včas zastavily třeba fackou v podobě zveřejnění, jako to chtěl udělat šéf FBI Comey.

Nicméně věc je samozřejmě hlubší. Pokud se Trump opravdu s Putinem na hackerských útocích dohodl, mohl by se teď jako prezident dočkat ústavního vyjádření nedůvěry a odvolání. A hlavně bychom mezitím mohli už bez servítků vycházet z toho, že je Rusům zavázán a musí jim jejich pomoc nějak splatit. Na mysli hned vytane, o co by Putin asi tak mohl mít zájem. Jistě by se chtěl zbavit protiruských sankcí, uvalených za ukousnutí Krymu, a uspíšit rozkolísání Severoatlantické aliance - což je věc, v níž se Trump už beztak dost činil svými tweety o "přežilosti" NATO.

Je tu jeden člověk, který asi celou pravdu zná. Jmenuje se Michael Flynn. Je to bývalý americký generál, jenž po dobu prvních tří týdnů Trumpovy vlády zastával funkci poradce pro národní bezpečnost. Pak ale musel odejít, neboť se ukázalo, že si loni v prosinci čile telefonoval s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem a že s ním řešil Obamovou administrací nařízené vyhoštění 35 ruských diplomatů ze Spojených států. Konkrétně Flynna coby poradce skolilo, že o tom lhal viceprezidentu Miku Pencovi, když se jej ten na telefonáty s Kisljakem ptal.

A teď pozor. Generál Flynn, jenž byl třeba v prosinci 2015 na pozvání v Moskvě, kde seděl při večeři hned vedle Vladimira Putina, včera prohlásil, že klidně vyšetřovatelům řekne vše, co ví, výměnou za imunitu před případným stíháním. V USA je z toho velké haló, protože si to lze vysvětlovat různě - jako pouhý právnický manévr, nebo jako de facto přiznání, že zná věci, kvůli nimž by mohl skončit ve vězení, a chce se takhle zbavit viny.

Zatím není jasné, jak se vyšetřovatelé k jeho žádosti postaví. Ale pokud se odstavený Flynn rozhodl jít s pravdou ven, asi by si člověk přál, ať mu tu imunitu dají. Pravda o téhle věci je pro svět cennější než případné spravedlivé potrestání někoho, kdo bude jinak vše zatloukat.