Nevděční kocourkovští občané

Již třetím volebním obdobím jsem starostou v Kocourkově. Ačkoliv se o naší obci a jejím zastupitelstvu hovoří někdy s úsměvem, ba dokonce se smíchem, ve skutečnosti naše obec vzkvétá a rozvíjí se. Při vší skromnosti musím říct, že je to především díky mým zkušenostem a moudrému vedení, a také proto, že mám silné vize, které dokážu realizovat pro větší slávu naší obce, a to navzdory všem překážkám. Myslím, že zastupitelstvo i občané jsou vděční, že mě tu mají. Většina určitě souhlasí s mým stylem vedení. I když se to dnes úplně nenosí, vycházím z toho, že demokracie může být na škodu, pokud by znamenala dezorientaci občanů, a proto jim vždy jasně vysvětlím, jak se věci mají, v našem obecním občasníku.

Nedávno jsem si třeba dal tu práci a shrnul hned v úvodníku stručně a srozumitelně otázky kolem chystaného referenda, kdy se měli kocourkovští vyjádřit o budoucí poloze blízkého vlakového nádraží. Vysvětlil jsem jim, že při jejich omezeném vzdělání a rozhledu by měli celou věc přenechat odborníkům. Ti nejlépe vědí, co je vlakové nádraží, a že se nutně musí přesunout úplně jinam, než stojí nyní. Referendum ostatně představuje nebezpečný výstřelek přímé demokracie a bude proto vhodné vůbec k němu nechodit. Aby to nevypadalo, že si uzurpuji výlučné právo na názor na tuto věc, dal jsem prostor v občasníku i jednomu ze zastupitelů, který ale shodou okolností má dost podobný názor, jako já.

Vůbec jsem rád, že zastupitelstvo stojí za mnou jako jeden muž (a jedna žena). Například jednohlasně schválili mou myšlenku, abychom do obecní vývěsky dali letáček, který odrazuje občany od účasti na referendu - to aby měli jasno i ti, kteří náš obecní občasník nečtou. Letáček jsme do vývěsky neprodleně vyvěsili. Máme radost, že nyní se občané mohou poučit o veřejných otázkách i při čekání na autobus. V tuto chvíli se ale začaly projevovat temné síly, které bohužel existují i v našem milém Kocourkově. Někteří občané začali hlásat, že na přesun nádraží existují i jiné názory, nežli je ten náš. Zdá se, že se někteří pomýlenci, a to i navzdory mému jasnému stanovisku v obecním občasníku a letáčku v naší obecní vývěsce, stále domnívají, že nádraží má zůstat tam, kde je. Dokonce tvrdí, že informace na obecní vývěsce mají být nestranné, a že máme dát prostor jiným názorům.

Bohužel se mezi našimi občany vyskytli i udavači, nebojím se toho silného slova, kteří si na údajnou jednostrannost naší vývěsky stěžují a posílají udání k jakýmsi vyšším instancím. Z toho ale nemám strach. Vyřešil jsem celou věc se svým obvyklým fištrónem. Vývěsní skříňky obce jsem dodatečně nechal opatřit cedulkou "úřední vývěska" - všechny kromě té, kde jsme vyvěsili ten letáček o nádraží. Nad ní žádná cedulka není. Pokud nad skříňkou není cedulka "úřední vývěska", pak dá rozum, že to úřední vývěska není. I když ji obhospodařuje náš úřad. Navíc je inkriminovaná vývěska podlepená hnědým papírem, a ostatní vývěsky jsou podlepené papírem bílým. Už z toho musí být všem občanům jasné, že letáček proti referendu nepředstavuje názor zastupitelstva, i když názor zastupitelstva představuje.

Udavači mě trápí i v jiných oblastech. Například se jim nelíbí, že jsem nechal odstranit v jedné části okrajové části naší krásné obce neuspořádaný a nevzhledný plevel, keře a náletové ovocné stromy. Aby celek působil úhledně a spořádaně, bylo vše ošetřeno také herbicidem. Nyní je zde krásný geometrický holý půdní útvar. Jen občané, kterým je veřejný zájem cizí, si stěžují, že jim při prvních přívalových deštích půda z nezpevněného svahu zavalí pozemky, kde žijí. Mám ovšem své vize pro blaho obce, a do nich si od občanů Kocourkova mluvit nenechám. Mým heslem je důslednost a pořádek. Prosadil jsem třeba nové, krásné lipové stromořadí, kde budou stát lípy v pravidelných rozestupech podél jedné z kocourkovských ulic. Co na tom, že někde v trase této budoucí aleje jsou zahrádky, a že tu už vzrostlá zeleň stojí? Co na tom, že při místním šetření se rozhodlo, že je nesmysl tuto zeleň kácet, a sázet lípy do zahrádek, a že se tedy lipová alej posune níže po svahu? Jak už jsem uvedl, mám své vize a těch se nevzdávám. Výsledek místního šetření pro mě směrodatný není. Lípy budou tam, kde je chci mít. Budoucnost mi jistě poděkuje, i když současní občané možná úplně nadšení nejsou.

Mám ostatně své zbraně, jak se bránit udavačům, nespokojencům a nevděčníkům, kteří by chtěli bránit rozkvětu obce. Není to jen obecní vývěska či občasník, kde pravidelně politicky vzdělávám občany a jiné názory moudře nepřipouštím. Mohu nespokojencům také skokově zvýšit cenu pozemků, které mají od obce pronajaté. Mohu jim tyto pozemky prostě nadále nepronajmout. Mám i další účinné metody. Teď mi začíná vadit jistá vývěska, která hlásá jiné názory, nežli mám já, a mohla by mé kocourkovské zmást. Věřím ale, že si s ní poradím, jako jsem si poradil s jinými projevy neposlušnosti. I když jsem starosta Kocourkova, mám přece pod čepicí!

Jsem v každém případě přesvědčen, že velká část občanů za mnou stojí. Poznám to z toho, že řada z nich pravidelně volí mé volební uskupení. Nevděčných kocourkových občanů je jistě jen menšina, a tak věřím, že i budoucích letech a desetiletích budu stále mít příležitost pracovat pro blaho své obce a inspirovat budoucí generace svými účinnými metodami, které dávají demokracii novou tvář a novou sílu.

Tento fejeton je inspirován autorčinými aktuálními zážitky z brněnské městské část Ořešín, kde žije.