Proč Václav Klaus ml. boří homosexuální mýty?

Václav Klaus ml. má dobré vychování, dokonce mě na jedné akci velmi zdvořile pozdravil, ačkoli ho zatím osobně neznám a pouze jsem se na něj překvapeně zadíval. V případě svých komentářů k akci Gay Pride ovšem ve snaze nějak vybalancovat současný západoevropský diskurz týkající se homosexuality přepadává na opačnou stranu.

Klausovi se nelíbí aktivistický aspekt celého pochodu a v komentáři na serveru Novinky.cz nazývá jeho pestrobarevně zbarvené účastníky politickými homosexuály, kteří ze své sexuální orientace dělají "politiku a světonázor a furt s tím ostatní otravují".

Tohle se ale dá napsat v podstatě o jakékoli veřejné akci. Mě zase otravují maratonci, kvůli kterým je každý rok uzavřeno nábřeží, otravují mě cyklisté (rovněž kvůli dopravním omezením). Řada cyklistů má nepochybně pro můj životní styl daleko nebezpečnější názory než homosexuálové, kteří si vystačí se svou veselou parádou jednou ročně a nenavrhují, aby byly některé části města uzavřeny pro auta a vyhrazeny pouze pro ně.

Pokud tedy žiji ve velkoměstě, smířím se s tím, že tu kromě mě žijí i různí podivíni jako homosexuálové, cyklisté a běžci – a dopřeji jim, aby jednou za čas oslavili svoji existenci i nějakým tím karnevalovým pochodem či sportovní akcí.

Klausův komentář byl psán u příležitosti pochodu, ale onen pochod není tím, čeho se autor obává, jde mu zřejmě o celkové směřování naší společnosti, o něco, co dobře vyjadřuje jeden z komentujících čtenářů slovy "nenormálnost se stává normou".

Přirozený pud a nepřirozená kultura 

Ano, homosexualita u mužů má skutečně dva kořeny, jeden pudový a jeden kulturní. Ten pudový mi objasnil už kdysi dávno jeden můj kamarád gay. Na otázku, jak se taková věc stane, mi sdělil, že už někdy v sedmé třídě - když se v šatně před tělocvikem jeho spolužáci tradičně dohadovali, která spolužačka je má větší a která je víc vzrušuje - ke své hrůze zjistil, že ho daleko víc než probírané spolužačky přitahují právě ti spolužáci.

Nechtěl bych být vůbec v jeho kůži. A jsem si jistý, že kdyby udělal svůj coming out právě v oné chvíli a na rovinu v té šatně klukům řekl, že po večerech onanuje tady nad Mirkem a Jirkou, a ne nad kozatou Sandrou z béčka, společensky by skončil za hurónského posměchu celé šatny. Ještě dlouho by svoji orientaci skrýval a oznámil by ji svým přátelům teprve v bezpečném věku po vysoké škole, kdy už všichni leccos přečetli, a většinou (byť ne všichni) ho tedy za to s odporem neodsoudili. Dopřejme tedy lidem, kteří museli svou duši polovinu života schovávat, trochu radosti z toho, že ji mohou svobodně ukázat v průvodu! Sami vlastně nevíme, jak moc museli tím skrýváním trpět a jak moc to pro ně je úlevné.

Kerouac, Ginsberg a spol.

Pravda je, že homosexuální sex může někdo vyzkoušet i ze zvědavosti. V bouřlivých devadesátkách pulty pražských knihkupectví po čtyřiceti letech zákazů zaplavily knihy Ginsberga, Burroughse a dalších beatniků, přičemž není neznámo, že v rámci sexuální revoluce a květinové lásky gay sex vyzkoušel i Kerouac.

Do legendární kavárny Slavia, kam v letech 1988–1992 docházela půlka pražské punkové a literární scény, chodilo tehdy i několik starších osobností, jejichž znalost světa a literatury nám mladším velmi imponovala, jedním z nich byl i W. Fenomenální překladatel a znalec osmi jazyků - pozoruhodný muž, kterému jsem dodnes vděčen, že mi na příkladu básní Hermanna Hesse a Rainera Maria Rilke ukázal, jak krásný a jemný jazyk je němčina.

Wahrlich, keiner ist weise,
Der nicht das Dunkel kennt,
Das unentrinnbar und leise
Von allem ihn trennt!

Byla to doba po sametové revoluci – naší revoluci – kdy po totalitní tmě jako tisíce květů vykvetly nové knihy, nové myšlenky, pochopitelně i nové drogy a zpochybnění všech předchozích zákazů a předsudků v oblékání i životním stylu, a sex nestál stranou.

Pochopil jsem dobře z jeho jemných náznaků, že by mi chtěl ukázat i to, jak krásná a jemná může být mužská láska – já jsem však neměl zájem a na našem přátelství to nic nezměnilo. Minimálně jeden z mých tehdejších kamarádů však jeho volání vyslyšel a později se mi přiznal, že se s ním jednou ze zvědavosti vyspal. Pokud vím, nijak to jeho sexuální orientaci nenarušilo – později si vzal moji expřítelkyni a já jim byl na svatbě za svědka.

A pravda – přemýšlel jsem tenkrát o tom, jestli snad já nejsem ten zbabělý, kdo žije v předsudcích, nicméně ani tyto kulturologické úvahy ve mně nedokázaly překonat ten nepatřičný pocit, který bych měl, kdyby mi snad jiný muž měl sahat na penis.

Jsem tedy chudší o nějakou životní zkušenost. Ale například jsem dosud nezabil žádného člověka – a to také může být cenná zkušenost, kterou nemám. Naučme se hledat krásu i v tom, že některé zkušenosti nemáme!

Liberál, kterému aplauduje xenofobní stádo

Yoko Ono kdysi prohlásila, že je jí líto mužů a má s nimi soucit, neboť mají mezi nohama orgán, který nemohou nijak ovládat. Věřme tedy, že příroda si cestu najde sama u každého, s pomocí, či navzdory pochodům Gay Pride. Být Václavem Klausem mladším, daleko spíš, než že existence gay parade naše děti změní v homosexuály, obával bych se reakcí, které mu čtenáři píší pod jeho článkem. Vybírám některé namátkou:

Proč ksakru nevypovědí toho amerického teplého trpaslíka z Česka?
Jan Malkus, Větrní

Humus k zblití, tohle podporuje vláda? A proti slušným občanům jdou těžkooděnci.
Dana Vítková, Brno

Nechápu, proč táto menšina neustále provokuje mlčící většinu zvrhlými pochody. Hledají příležitosti k seznámení a orgiím?
František Saksun, Teplice

Protože jsem blázen, co nemívají strach, asi bych jim nakopal rovnou do koulí. Ještě že žiju na maloměstě, tady ti blbci ještě nechodí.
Jiří Popelka, Brandýs

Pan Klaus ml. se označuje za liberála. Ale pokud článek, který napíši, vyvolává takovéhle reakce na moji podporu, jsem pořád ještě liberálem?