Problémy ruského sportu je třeba hledat v dobách SSSR. Sportovci jsou zvyklí, že u nich právo neplatí

Diskuse ohledně (ne)účasti Ruska na OH v Riu měla několik aspektů a ještě bude mít řadu dozvuků.

Jedním z nejdůležitějších je bezesporu aspekt politický, ovšem nikoliv v tom rozměru, jak se ho chopila Moskva. Kreml i ruská média (až na výjimky) tvrdí, že rozhodnutí MOV, respektive jednotlivých sportovních federací, jsou motivována politicky a jedná se jen o další z řady důkazů o západní protiruské hysterii. Západ se nebojí jen ruské vojenské moci, ale už i ruských sportovců. V důsledku utrpí nejen jednotliví čistí sportovci, ale také mezinárodní olympijské hnutí jako celek, olympiáda, stejně jako v roce 1980 nebo 1984, nebude tím, čím být má. A čím vlastně olympiáda má být?

OH takzvané moderní éry již zažily bezpočet dopingových i korupčních skandálů, bojkoty i masivní teroristický útok. Z nevýdělečné akce, kde směli původně soutěžit jen ryzí amatéři, se proměnily ve vysoce komercializovanou akci, jejíž konání je spojováno s dosažením finančního i PR profitu pro pořádající město, respektive zemi. Mělo se jednat o setkání sportovců ze států celého světa, kteří budou za rovných podmínek zápolit ve sportovních disciplínách, přičemž musí dodržovat příslušná pravidla.