Ctěte právo - právo jsem já!

Je vlastně lidsky docela sympatické, že prezident Miloš Zeman za svými lidmi stojí. Loajalita vůči úředníkům a poradcům, kteří se už dávno stali přáteli, by ale měla mít své jasné a přirozené meze. Když už se jimi nestaly obecní etické normy, které hlava státu posouvá podle potřeb, měly by mít vyjádření alespoň v platných soudních rozhodnutích.

Pravomocné odsouzení firmy Lukoil Aviation Czech, v níž působí poradce prezidenta Martin Nejdlý, k vyplacení smluvní pokuty bezmála 28 milionů korun, je jedním z takových případů. Prezident Zeman už v minulosti slíbil, že pokud Nejedlého firemní zastoupení pokutu dostane, bude se muset s hradní pozicí rozloučit. Těžko tomu ale uvěřit, když totéž prezident tvrdil u neudělené bezpečnostní prověrky kancléře Vratislava Mynáře a dodnes se k několika soudním rozhodnutím v jeho případu nijak nepostavil a dál alibisticky čeká na dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu, kde ovšem může napadnout jen procesní chyby, nikoliv podstatu sporu. Tedy to, že Mynář prověrku dostat nemá a nemůže.