Konec tajemných dárců politických stran na obzoru?

Téměř přesně dva roky po sněmovních volbách v říjnu 2013 Poslanecká sněmovna v úterý 20. října v prvním čtení schválila vládní návrhy novelizací zákona o politických stran a volebního zákona.

Dnes nikdo pořádně neví, kdo vlastně české politické strany financuje. O přijetí těchto klíčových zákonů dlouhodobě usiluje nejen domácí občanská společnost v čele s Rekonstrukcí státu, i Rada Evropy skrze organizaci GRECO (Skupina států proti korupci).

Co by měla novelizace změnit? Dohled nad financováním stran a kandidátů ve volbách už by neměl být pouze záležitostí samotných poslanců. Ti dosud v rámci Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny hlídali pouze to, zda strany odevzdávají účetní uzávěrky. Nikoli však to, odkud peníze pocházejí a jak je s nimi nakládáno. Proto by měl být zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, který by měl mít zhruba deset zaměstnanců o rozpočet asi 20 milionů korun ročně.

Na první pohled to nejsou malé výdaje, ale ve srovnání s přibližně 2,6 miliardami korun, které strany inkasují za jedno volební období od státu, to opravdu není moc. Zaměstnanci úřadu nebudou smět být členy žádné politické strany a budou jmenováni prezidentem z kandidátů nominovaných parlamentem a šéfem NKÚ. Stranický vliv na nominace tak bude omezen rozdělením procesu mezi více ústavních institucí.

Kromě jiného systému kontroly reforma přináší stranám i nové povinnosti. Předně jde o vedení transparentních účtů (zvlášť pro každodenní aktivity a volební kampaně), zveřejňování uzávěrek a rozpočtů kampaní na internetu a bezhotovostní transakce od dvaceti tisíc výše. Kromě toho budou také muset každých pět let měnit auditora, vykazovat i nepeněžní dary a v době kampaní označovat svým logem nebo jménem zadavatele veškerou inzerci.

Zákon v této podobě splňuje sedm z devíti doporučení předložených Rekonstrukcí státu. Pokud vejde v platnost, stane se účinným nástrojem k omezení vlivu černého financování v české politice. I tak má ale k ideálu ještě daleko. Největším problémem zůstává i nadále chybějící regulace osob (právnických i fyzických), které nejsou politickými stranami a přesto se zapojují do volební kampaně. Vzpomeňme si na občanské sdružení „Přátelé Miloše Zemana“, které pro současného prezidenta pořádalo a platilo kampaň ještě před tím, než byla jeho kandidatura oficiálně ohlášena. Neúměrně nízké jsou také finanční pokuty za porušení pravidel - stropem je 100 tisíc korun.

Problematické jsou také tzv. politické instituty, které návrh nově zavádí. Ty se mají primárně zabývat výzkumnou činností, což je ale pojem, za který se může schovat i mítink s volebním lídrem nebo publikace kampaňových materiálů. Zcela bez dohledu zůstanou stranické firmy, přes které může partaj rovnou dostávat příspěvky na tisky letáků, billboardů apod.

I přes tyto otazníky je návrh zákona dobrou zprávou. Tedy pokud jej poslanci stihnou schválit do konce roku, aby mohl platit již pro příští parlamentní volby.