Komentář: Sázka o 10 milionů mezi Kalouskem a Babišem vyšumí. Není právně vymahatelná

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek veřejně vyzval šéfa ANO a ministra financí Andreje Babiše k sázce o deset milionů korun kvůli internetovému sázení. Prohranou částku slíbil zaplatit Babišovi, když se prokáže, že byl ohledně tohoto sázení vyšetřován.

Babiš nedlouho poté donesl několik novinových článků o tom, že Kalousek byl kvůli této věci na policii. Kalousek řekl, že vyhrál deset milionů, protože na policii byl pouze podat vysvětlení, ale nebyl policií vyšetřován. Jeho slovy, že proti němu nebylo vzneseno obvinění z trestného činu.

Formálně má Kalousek pravdu. Vyšetřováním se totiž ve smyslu trestního řádu rozumí fáze trestního řízení, která počíná usnesením o zahájení trestního stíhání. Jak se ale na celou věc dívá právo?

Nejdůležitějším ustanovením občanského zákoníku pro celou věc je § 2874. Ten praví, že nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana vymáhat. Přeloženo do češtiny, pokud někdo vyhraje sázku, soud mu s jejím vymáháním nepomůže. Že vám to z ustanovení neplyne? Že je nejednoznačné? Paradoxně jako obsah sázky obou poslanců. Toto ustanovení občanského zákoníku navazuje na předchozí právní úpravu, kdy se studenti na všech fakultách již věky učí o tom, že pohledávky ze sázek jsou nevymahatelné.

Zajímavá je ovšem paralela mezi tímto ustanovením zákona a samotnou sázkou obou pánů. Souslouví „nebyla-li výhra dána“ může značit lingvisticky dva významy. Buďto nezaplacení výhry, nebo situaci, kdy nebyla stanovena výše výhry v případě prohrané sázky. Vykládá se ale tak, jak je uvedeno výše. Stejně tak je zastřený obsah dohody, kde se sice hovoří o vyšetřování, ovšem pro osmdesát procent obyvatel je nemožné rozlišit jednotlivé fáze trestního řízení co do přesné definice dle trestního řádu.

Pokud bychom pominuli nevymahatelnost sázky, je pro Kalouska výhodné, že platí nový občanský zákoník. Z hlediska výkladu právního jednání se totiž před rokem 2014 smlouvy posuzovaly podle toho, jak jejich význam chápaly třetí osoby. Byla to doktrína výkladu dle tzv. objektivního pozorovatele.

To by tedy podle mého názoru nahrávalo Babišovi, protože jsem si jist, že drtivá většina občanů chápe i podání vysvětlení jako fázi vyšetřování. Nový občanský zákoník ovšem přeje Kalouskovi. Podle paragrafu 556 totiž platí, že co je vyjádřeno slovy, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Sázka by se tedy měla vykládat podle Kalouskova mínění.

Deset milion žádný z pánů přes soud nedostane. Pro další vývoj, kde Kalousek žádá omluvu, ovšem bude důležité možná i ustanovení § 2873 občanského zákoníku. Má-li strana, jejíž tvrzení se ukáže správným, jistotu o výsledku a zatají-li to druhé straně, je sázka neplatná.

Soud by se tedy při žalobě na ochranu osobnosti, kterou chystá Kalouskův právník, měl zabývat i tím, jaký byl vlastně úmysl bývalého ministra financí při slovním projevu, kterým Babiše vyzval k uzavření nevymahatelné sázky. Jelikož je tedy sázka nevymahatelná, je úplně jedno, jaký byl obsah dohody. Kalouskovi sázku vyhrály paragrafy. Díky jejich prostřednictvím by nemusel nic platit, ani kdyby sázku prohrál. Sázku tedy pro Kalouska fakticky vyhrálo právo.