Jak jsem se stal elektronickým Estoncem

Před pár týdny jsem se stal elektronickým Estoncem.

Asi by bylo fajn to nějak vysvětlit. Tak poslouchejte: Estonsko je dlouhodobě země, která se velmi intenzivně snaží o digitalizaci státu a života vůbec. Nejviditelnější výsledek této snahy jsou elektronické volby, což znamená, že nemusíte chodit nikam za plentu, ale odvolíte si z domova přes internet. Technicky to není nic složitého a šlo by to i u nás, ovšem s obvyklými problémy (stálo by to deset tisíc tři sta pět set milionů, trvalo by to čtyři roky, celé by to provozoval soukromý subjekt, stát by za každého voliče musel zaplatit poplatek několika tisíc Kč, všichni by museli dostat něco jako Opencard, prověřoval by to ÚOHS a zakázal ÚOOÚ), protože není vůle a shoda. V Estonsku v 90. letech bylo obojí, a tak Estonci chopili příležitost a co se dá, to digitalizovali.